Magia

Před týdnem jsme se sešli jen dva, já a Helda. Šlo však o víceméně předpokládanou skutečnost, a tak jsme si nachystali náhradní program. Vzhledem k tomu, že od přechodu na FATE jsme ohledně magie a jejího systému začali spíše paběrkovat a starý, už tak chatrný systém, založený ještě na postulátech pravidel starého dračáku, jsme hodili přes palubu, bylo nutné vytvořit nový. ~~READMORE~~

Jak jsme to teda provedli?

Jelikož nejsme zase tak úplně skvělí, jak by se mohlo zdát, vyšli jsme z toho, co je nastíněno v příručce FATE. Četné způsoby toho, jak zahrnout do hry magii, které jsou v ní uveřejněny přímo vybízí k tomu, aby byly použity. Vzhledem k tomu, abychom neprováděli nějaké tvrdé přechody, rozhodli jsme se zachovat počet „druhů“ magie na čísle tři, jak je tomu i v Dračím Doupěti. Nicméně z diskuse vyplynulo, že chceme, aby bylo každým druhem magie proveditelné takřka to samé, pouze na jiném principu a jinak efektivně. Uplatnily se tak jednak některé mé nápady nošené v hlavě již dlouhou dobu, tak do našich úvah bleskově vstupující myšlenky. Jelikož Horohvozd je již poměrně, alespoň v hlavách našich, propracovaný svět, bylo nutné brát ohled zejména na věci, které již byly ve hře aplikovány a nedošlo k logickému popření jejich projevů. Problém se ukázal zejména u Artistia, které mělo původně sloužit jako centrum veškerého magického dění. Jeho funkce, jak se zdá, však nakonec bude omezena spíše na klasickou středověkou univerzitu, která získá patrně monopol na vzdělávání stran čtyř svobodných umění jak je známe klasicky ze středověku, ač otázku teologie bude třeba ještě pořešit zároveň s náboženstvím, které je zatím ve velmi hrubých nárysech.

Komu jsme tedy vložili vlastně magii do rukou, když ne pronikavému intelektu? V souladu s epickým nádechem a mechanismy, které FATE přináší se stal první způsob praktikování nadpřirozena doménou přirozeně nadaných, věštbou poznamenaných „jedinců“. Tato magie je víceméně běžná u duchů, démonů a podobných bytostí a jen vyjímečně, právě spolu s nějakým zásadním předurčením přechází na elfy, skřety nebo třeba i velmi, velmi vyjímečně lidi. Z pohledu pravidel FATE jsme se rozhodli aplikovat na tento podsystém „skutkovou magii“ (Stunts based magic), kde rozvoj jedné dovednosti umožňuje zároveň konat nadpřirozené skutky v jejím okruhu.

Druhý způsob kouzlení mají pod palcem kněží bohů. Jde o podsouvání vlastní vůle obyčejným lidem. Jedině tak mohou způsobovat zázraky. Provádění čar skrze tyto schopnosti má dvě vrstvy. Provádění kouzel vyžaduje skutečné působení na mysli těch, kteří mají možnost být zaklínadlem ovlivněni. Charisma kněze s jeho projevem působí pravé divy a umožňuje takové efekty jako je pověstný blesk z čistého nebe. To vše kněz dokáže díky schopnosti přesvědčit publikum o 100% možnosti uskutečnění daného projevu kouzla. Vše je zaměřeno na vnější efekt, proto byla zvolena „rozpočtová magie“ (Sorcery on budget), která zvyšuje obtížnost provedení kouzla právě s tím, jak honosný je jeho vnější efekt.

Do třetice zbývá uvést způsob čarování, kterého užívají různí čarodějové, strigy i babky kořenářky. Duchové, démoni a další podobné bytosti sídlící v živlech, předmětech, přírodních útvarech i lidských obydlích, mají jak chování lidem příznivé, tak škodlivé. Jsou to právě čarodějové, kteří mají dokonalý přehled o jejich výskytu ve svém okolí, řídí rituály určené k jejich uctění, naklonění a udobření, dokáží je zahánět, využívat jich a léčit nemoci jimi způsobované pomocí bylin, lektvarů a kouzelného prachu ze sušených hub, žab a jiné havěti. Tento způsob je v pravidlech ukotven pomocí „improvizační magie“ (Improvisational magic). Jsou to velmi mocné čáry, ovšem je třeba si uvědomit, že všechny ty nelidské bytosti z povídaček jsou ve skutečnosti horší, zlejší a divočejší, než se vykládá.