Magie, nebo-li nadpřirozené síly, které se na Horohvozdu projevují, mají různé podoby. Pro laika je však těžko poznat, co za jevy, mimo hranice běžného chápání stojí.
Kdo se však ponoří hlouběji do tajů čarozpytu na chvíli prozře. Opravdu na chvíli, neb za čas zjistí, že jen trocha nového poznání, otevře před ním více otázek, než-li by měl v nevědomosti.
Jak se však všichni ti, jenž vládnou mocí, mnohdy obávanou a zakázanou vůbec ke svým schopnostem dostávají? Jak je možné, že ne každý může mávnutím ruky nechat tryskat vodu ze skal nebo sršet blesky všude kolem sebe?
Odpovědí jest, že téměř každý tu možnost na Horohvozdu má, leč problém se skrývá jinde. U malé části jedinců jde skutečně o předpoklad jistého talentu, či spíše předurčení. Dalším by bylo zapotřebí dlouhého a nákladného studia spojeného s mírou osobního odříkání a tvrdé práce. Jinou překážkou je dále časová náročnost a míra ohrožení, která plyne osobám zahrávajícím si se silami a bystostmi, které jsou nezřetelné již svým tvarem, natožpak schopnostmi, jimiž vládnou.
Začneme u prvého, možná nejjednoduššího, leč nejméně častého způsobu praktikování magie. Ať už jde o živoucí myslící tvory, zvířata, rostliny nebo dokonce duchy, je nutná podmínka daru, věštby nebo sudby a ještě jinak je to možná pojmenováváno. Každopádně ať už stojí u kolébky tri_sudicky, nebo drobný semenáček jemně ovane jižní vánek, vždy jde o velmi významnou událost pro celé dění světa. Všechna takto vyvolená stvoření dostávají do vínku svoji věštbu.
Samotná praxe schopností, které spolu s věštbou na nové bytí přechází je porůzná. Záleží na tom, kdy a jak vlastně dotyčná entita zjistí, že má tyto neobvyklé schopnosti. Zpravidla však nedochází k tomu, že by objeveny nebyly. Může jít o široký záběr oborů. Mezi lidi s přirozeným magickým talentem tak mohou patřit vládci nad živly, ti jenž rozumí zvířatům a dokáží je ovládat nebo vymítači démonů a duchů.
Osoby, které mají takovýto dar, bývají obvykle buď vyvrženy na okraj společnosti (ačkoli je lidé zpětně vyhledávají, neboť bývají těmi jedinými, kdo je jim schopen pomoci), anebo v opravdu vyjímečných případech dosáhnou vrcholu moci. Vše záleží na podobě jejich schopností a na tom, jak je přijme okolí.
V historii je však známo i několik jiných forem života, než-li humanoidních, nadaných těmito možnostmi. Zejména staré stromy v hvozdech sehrály občas v dějinách i důležitou roli. Mohutné buky v Aqelské bráně Aldu jsou jedním z dokladů takových případů. Čas od času se projeví jejich podivná letora a vše, co je ve městě ze dřeva, raší zelenými listy, což měšťanům přidává vrásky na obličej.
Netrvalo dlouho od příchodu lidí z moře na Horohvozd, kdy tito začali rozvíjet podivné schopnosti, které doposavad nikdo z elfů ani skřetů využívat nedokázal a dodnes jsou u těchto národů jen vzácné.
lid_z_more totiž, zdá se, má mysl jinak tvarovanou, než původní obyvatelé Horohvozdu. Snad je to jejich cílevědomost a urputnost, která způsobuje, že jsou schopni měnit svá přání důsledně ve skutečnost. V případě čar to dokonce platí beze zbytku.
Avšak od pouťových triků prvních kouzelníků byla cesta k složitému ovlivňování myslí strastiplná. Střediska učení klamů leží v klášterech a patří do výbavy všech žreců. Adepti zaobírající se prvým z oborů tráví zpočátku své studium o samotě v rozjímání. Jejich moc spočívá v práci s lidskou myslí, pročeř ji musí pro začátek poznat skrze sami sebe. Teprve pak přikračují k opravdové šalbě. Sami sebe musí přesvědčovat o konání věcí, které se vymykají běžným zkušenostem. Hotový kněz pak dokáže působit na skupiny lidí tak, že jevy nikdy v přírodě nespatřené se uskutečňují před jejich zraky.
U posledka stojí tato společnost, která čítá jak vesnické kouzelníky, tak i některé rádce knížat a vojvodů. Divotvorci této kategorie zaobírají se přírodou, duchy a démony, kteří se v světě vyskytují a přebývají ve skalách, vodě nebo se prohánějí vzdušnými proudy. Někteří jsou zlí, někteří dobří, jedny je snadné požádat o službu, s jinými třeba bojovat, když působí zlo svému okolí. Hadači jsou schopni věštit z chování zvířat nebo ptačích vnitřností, míchat lektvary a kouzelný prach z bylin a hub.
Jedině čarodějové a volchvové znají účinné ochrany před duchy, démony, upíry nebo vlkodlaky či kouzly jiných svého řemesla. Znají rituály k uctívání víl, lesoviků a rusalek a určují kdy budou prováděny. Jsou to v podstatě oni, kdož určují běh života na vsích daleko od měst.