Cesta do Aqelu

Období: září - říjen 1281
Postavy: Brus Weine, Froliš, Le Pich, Lothar
Datum: listopad 2015

Již skoro svítalo, když se konečně postavy vymotaly z radnice. Když vstoupily na rynek, na kterém stál jejich hostinec, uslyšely hlasitý smích a řev opilců. Rabiáti z družiny rytíře Kazimierze stáli u klece se zajatými ludky a drze si je dobírali. Jeden z nich s povykem běhal kolem klece s pohrabáčem a snažil se trýznit žhavým železem. V tom však upadl a zřejmě se pohrabáčem popálil, protože nelibě zasyčel a začal se sápat do klece, aby jednoho z ludků popadl a skoncoval s ním. Na náměstí už mezitím začaly vykukovat první ranní ptáčata vybuzená i neobvyklým rykem.

~~READMORE~~

Nebylo na co čekat. Lothar s Frolišem, Brusem a svým sluhou Volkem se vydali rychle směrem k hostinci, zatímco Le Pich se rozhodl, že odláká pozornost okolí. Poslal proto Smola, aby oběhl jeden z nárožních domů a na znamení podpálil střechu. Po krátké žduchanici se podařilo Lotharovi značně podnapilé pohůnky nahnat zpátky do lokálu pod příslibem společného pění žoldnéřských písní. Jakmile dveře lokálu zapadly, začal konat své dílo Le Pich. Nechal oheň založený nenápadně Smolem trochu rozhořet a pak jako první spustil. „Hoří, hoří! Pojďte hasit!“ Celé náměstí rázem obrátilo oči k planoucí střeše. Nikdo si tak nevšiml, že Volek odlákal od stojícího vozu se sudy formana, Froliš, že otevřel klec a začal do nich soukat půlčíky. To vše za podpory Bruse, který pro jistotu zahalil scénu vyčarovaným dýmem.

Mezitím na rynku pokračovalo hašení. Le Pich se postaral, aby měl každý z okolostojících něco na práci a neměl čas chytat lelky a očumovat okolí. V tom se však ozval zevnitř domu křik o pomoc. Na obyvatele domu Le Pich nepomyslel. Dým se zřejmě vevalil do světnic a vzbudil je z jejich spánku. Nezbylo než se vrhnout dovnitř a vyvést je ven. I tato akce naštěstí proběhla úspěšně.

V tom však tóny válečného chóru v krčmě proťal řízný velitelský hlas. Rachot probudil samotného rytíře Kazimierze, který sestoupil do lokálu a s výrazem medvěda, kterému vletěl do brlohu roj včel. Jeho kumpáni se okamžitě narovnali a za jeho hlasitého komandování se vrhli ven z lokálu. Jejich bohatý noční program se však na nich podepsal tak, že pro Bruse a Froliše nebyl problém si s nimi poradit.

Mezitím Lothar upoutal rytíře uvnitř tím, že přijíždí z Medvědí hory. Kazimierz totiž míří právě tam, aby se setkal s veleknězem Darbogastem. Čerstvé zvěsti z kraje jej proto zaujaly a nechal si povyprávět vše, co se tam v poslední době odehrálo. Nakonec Lothar rytíře přesvědčil, že je ještě čas si trochu schrupnout. Mezitím venku zbytek družiny odklidil zpacifikované pohůnky na hnůj ve dvoře hospody.

Bylo však jasné, že družina musí zase neplánovaně opustit město ve větším spěchu, než předpokládala. Před tím, než vyrazili dobrodruhové na jih se však ještě setkali v lese za městem s osvobozenými ludky. Ti jim vypověděli, že se chtěli zbavit neustálého pronásledování a rozhodli se svojí tlupou odejít do Planiska. Bohužel je vystopovala Kazimirezova banda. Jejich tlupa byla rozprášena, mnoho z nich, včetně jejich vědmy bylo pobito. Brus a Le Pich ludkům ošetřili ta nejhorší zranění, celá družina jim darovala nějaké jídlo na cestu. Popřáli si šťastnou cestu a obě skupiny se vydali po svých.

S příbývajícími mílemi k jihu začalo být v ovzduší cítit větší napětí. V Ostroži se družin zastavila u Leodegara Zahájského, kterému dříve pomohla z elfského zajetí. Poblahopřál Lotharovi k zisku rytířského titulu. Dále vylíčil, jakým způsobem král Pomoří začíná provádět politiku zastrašování vůči Ostředku a hrozí válkou, neboť usiluje o opětovné připojení zemí k Pomoří. Jeden vážený člen zemského sněmu byl dokonce zajat a je držen v pevnosti na území Pomoří. Každý, kdo se z Ostředku do Pomoří vydává s erbem na štítě, měl by počítat s tím, že bude sledován.

S tím družina překročila most přes Opravici (po zaplacení tučného mýta a cla do pomořanské pokladny). V městečku Nibrod se pak pokusili špióni Pomoří nalákat družinu do léčky, avšak neuspěli. Bylo však zřejmé, že Leodegar nelhal. Dál už nicméně cesta proběhla nerušeně. V polovině října tak družina konečně projela branou Aqelu.