Blog

Karneval (část II.)

Období: únor 1284
Postavy: Bjorn, Brus Weine, Krvavá Devítka, Vulva, Lothar, Otakar
Datum: únor 2019

Výňatek z kroniky města Ostrože

Pokračování zápisu z předchozí kapitoly.

na den svátku sv. Ljudmily

Dopolední karnevalový průvod nesl se v lehkém duchu a očekávání odpolední zábavy. Hned po poledni usedla porota za velký stůl před dřevěné jeviště a ke svému kusu nastoupil rytíř Vlaštovka. Jeho hra pojednala osudu Vodimíra a jeho družiny věrných, kteří se vypravili skolit Severního krále. Tento známý kus ozvláštněn byl pohyblivým vyobrazením draka se třemi hlavami, jež chrlily ohně a zmítali se sebou, jakoby by byly živé. Nebylo nám však dáno užívati si dlouho této potěchy.

Další se hotovil k vystoupení Král Kejklířů. Náměstí se rychlo zaplnilo do posledního místa. Své vystoupení začali však kejklíři nikoli na jevišti, ale sami zaparkovali své vozy na opačném konci rynku vedle sochy zakladatele města. Král Kejklířů vystoupil na žebřiňáky, pištci jeho začali hrát podivnou hudbu vrývající se do uší jako horké železo do masa. Král kejklířů pak začal mocným hlasem hanět panstvo i kněžstvo, nepravdivě a křivě mluvil, avšak takovým způsobem, že shromážděná spodina zaujata jeho projevem, prokazovala mu stále vyšší a vyšší náklonnost. Tu pojednou vyzval řečený, aby si lidé nasadili škrabošky, které jim dříve rozdal, čehož valná část shromáždění učinila. Následující chvíli popadl srocení na rynku nepředstavitelný běs. Lidé rozeběhli se k bednění, na němž seděli páni a paní, kněží i vážení měšťané a začali se na ně sápat, bezpochyby pod vlivem nečistého kouzla Krále Kejklířů. Městská hlídka pokoušela se davu bránit, avšak zcela marně. Brzy byli strážní ušlapáni nebo pobiti a mnozí páni a paní, jejich děti i měšťané, měštky a jejich ratolesti jakobysmet také zahubeni nebo zle raněni.

Zajisté by vše dopadlo velkým krveprolitím, avšak dostavil se na rynk slovutný rytíř Brus Weine z biskupského řádu Zlaté hvězdy, který přicestoval s rytířem Lotharem. Neohroženě se vrhl mezi stráže Krále Kejklířů, které pobil na hromadu. Také další členové družiny rytíře Lothara pustili se srdnatě do boje, čímž zachránili město od zlého osudu. Jistý Otakar skolil dle svědků krále kejklířů střelou do hlavy, činil se také vyslanec plemene trpaslíků Bjorn, jehož sekera udělila družině krále kejklířů mnoho ran. Nebyl to však konec všem nečistým trikům Krále Kejklířů, ve chvíli, kdy vydal ve své poslední křeči smrtelný výkřik, muselo to být zajisté jeho poslední prokletí, kterým propukla uprostřed davu na rynku ohnivá koule, jenž mnoho lidí zahubila. Prokletí dopadlo bez pochyby také do lovčího rytíře Lothara, který se rozběsnil tak, že jednou ranou zabil kopu posedlých občanů města srocených v davu pod tribunou.

Po té, co Král Kejklířů padl, vešlo opět do myslí lidí na rynku světlo namísto temnoty. Mnozí se nepamatovali, co v minulých okamžicích provedli. Z hradu povolaní strážní, kteří v té chvíli dospěli do městských ulic, uviděli obraz zmaru. Mrtvých bylo na pět kop, z toho několik urozených rytířů, pánů a měšťanů, jejich manželek, synů i dcer. Jmenovitě rytíři Andrej Beran, Dušan Vlk, Konrád Slavík a zemský mincmistr Slavoj Rys při obraně ostatních urozených pánů a dam na čestné tribuně byli davem ubyti a dále pán Jimram z Krasce se ženou Olenou a dcerami taktéž byli usmrceni a také pán Evarist ze Suchého Pole, který podlehl zranění hlavy, které utržil při bitce. Padl také pán Jan Oldřich z Chlumu, zemský místosudí.

Hradní vojsko pod vedením slovutného nejvyššího zemského purkrabí Vorazda Rudé Brady vtrhlo do ležení Krále Kejklířů a nenechalo v něm kámen na kameni. Nalezeny byly v něm čarodějné knihy a pomůcky pro nečisté kejkle, jež byly zas požehnání biskupa spáleny, stejně jako škrabošky, kterými byl omámen lid města a které byly za hlasitého klení ochotně do plamenů každým vrženy.

Karneval (část I.)

Období: únor 1284
Postavy: Bjorn, Brus Weine, Froliš, Vulva, Lothar
Datum: leden 2019

Výňatek z kroniky města Ostrože

Každoroční masopustní veselí, stalo se pro tento rok v našem městě zdrojem velikých nářků o nichž líčeno bude na následujících řádcích.

na den svátku sv. Voldymyra

Jako již tradičně byl vyhlášen souboj o sto dukátů z městské pokladny. Nikoli však na kolbišti turnajovém, ale na divadelním jevišti. Své hry k potěše obyvatel provésti měli slovutný rytíř Cyprián Vlaštovka, slovutný rytíř Lothar Bezradský se sídlem na Panské Vsi a pak všem do té doby neznámá osoba, jež byla vyvolena městskou radou na návrh konšela Záboje z domu U Modré tváře. Tato titulovala se až opovážlivě jako Král kejklířů a pocházeti měla z daleké Zátoče v Lesokraji.

Radní Záboj horlivě se za něj stavěl, že jest se jedná o principála té nejlepší kejklířské kumpanie široko daleko a je štěstí, že se zrovna nachází poblíž města našeho. „Takové představení jaktěživ nikde viděno nebylo!“, sděloval vzrušeně na sněmu městském. Nikdo netušil v té době, jaká pravda v těch slovech dlí, tím méně sám radní Záboj nemohl vědět, že tato jeho přímluva mu bude osudnou. Neradno však zatím v líčení běhu událostí předbíhat.

Týden předem dorazil do města rytíř Vlaštovka se svojí kumpanií jokulátorů a usadil se v hostinci. Den na to pak přišel do města řečený Král kejklířů. Za městské hradby však nevkročil, anóbrž ležení své rozbil u Studenecké brány pod stanem černým jak noc. Doprovázen nemluvnými druhy zahalenými v pláštích budila jeho společnost více strachu než pobavení. Sám Král kejklířů byl postavy mdlé s údy kostnatými a krhavým zrakem. Ti kdo jej spatřili přijíždět, viděli že se křivě smál a u toho skřehotal a zval lidi na své představení. Poslední z kumštýřů dorazil rytíř Lothar v doprovodu své družiny. Losování městské rady o pořadí, v němž budou jednotlivé hry hrány dopadlo tak, že nejprve měl prováděti svůj kus rytíř Vlaštovka, po té Král Kejklířů a nakonec večer po setmění rytíř Lothar. Za porotce byly určeni za pány a rytíře zemský hofmeistr Domaslav Ohař, zemský místosudí Jan Oldřich z Chlumu a pan zemský maršálek Bohychval z Mokré Hory. Za městskou radu určeni byli radní Děpold z domu U Hrušky, Razym z domu U Studny a Burys, kožešník. Za biskupskou kapitulu pak kanovník Jan z Loučky.

Smutná událost, která předznamenala hrůzy, jichž se našeho města dostalo namísto karnevalového veselí, nastala již v noci ve čtvrtek. Na dvoře hostince u Zlaté mince zabit byl neznámou osobou pomocný písař kanceláře zemského písaře Diviše. Svědkové sice hovoří o tom, že viděli, jak městská hlídka podezřelého dopadla, nicméně události dalších dnů znemožnili tuto věc osvětlit. Každopádně městská šatlava nikoho takového nedrží.

Ani další den příprav na oslavy se však nenesl v poklidu. Ráno vtrhla do města severní branou kumpanie Krále Kejklířů, aniž by se předem dovolila městské rady. Černí kejklíři projížděli ulicemi, rozdávali peníze a také vlastní škrabošky. Na Horním trhu se jim povoz převrátil a truhla s nemalým obnosem peněz se jim vysypala na zem, tu se seběhlo všeliké obecenstvo, aby si zlaťáky nabralo. Král Kejklířů jakoby však toho nedbal. Projel městem, aniž by mu v tom bránil kdokoli z městských stráží, kteroužto skutečnost ještě třeba prošetřiti společně s dále nastalými událostmi.

Ještě jedna událost toho dne pak stojí za zmínku. Ve vsi před městskými hradbami dály se již delší dobu podivné úkazy v chrámu Porutině, jak bylo již dříve i v této kronice zapsáno. Trpělivost proto došla biskupství a vyslalo rytíře Bruse z družiny Lotharovy, aby záležitost vyřídil. Chrám byl sice běsa, který jej sužoval a zejména sirotky postihoval psotníkem, zbaven, ale několik dětí zde přišlo během toho k újmy na zdraví, což lid chudý podráždilo k nemalým nepokojům, jež však blednou ve srovnání s tím, co se událo v den následující.

Další dobrodružství v Drakkaru

Je to už nějaký čas, nicméně v časopise Drakkar, č. 54 jsem publikoval dobrodružství Zlaté obrůvky (ano, nejedná se o překlep, ale přesmyčku). Tady bych chtěl napsat krátké pojednání o vzniku tohoto kousku. Dobrodružství jsem vymyslel na podzimní oddílové výpravě pro ukrácení večerního volného programu. Vybral jsem si pilotně tři kluky, kteří nikdy Dračí doupě nehráli, ve věku cca 10 let. Ani jsem neměl pravidla nebo kostky. To naštěstí nebylo pro jednoduchou hru potřeba. Prvek náhody řešilo losování běžných hracích karet.

Vinobraní

Období: září 1280
Postavy: Brus Weine, Krvavá Devítka, Elerion, Froliš, Hanibal, Le Pich, Lothar
Datum: říjen 2012

Postavy se po půlročním potloukání a prohýření výdělku od zemana z Desetiolší dostaly až do Poostroží. Zdejší kraj je rovinatý, plný vinic. Postavy tak přijímají práci hlídačů vinohradů. Nikdo z místních prý ji nechce vzít, že na vinicích straší. Dobrodruhové však dobrým penízem nepohrdnou.

Historie mého PJství II. - cesta poznání

A máme tady pokračování dalšího dílu. Tentokrát to nebude ani tak o tom, jaká dobrodružství jsem vedl a z jakých chyb jsem se chtěl poučit. Tento příspěvek spíš pojednává o pohnutkách, které vlastně stály za vznikem tohoto webu.

blog.txt · Poslední úprava: 27.07.2013 autor: korhul
CC Attribution-Share Alike 4.0 International
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0