Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
hrani:pribehy:mlhavce [14.12.2016]
korhul
hrani:pribehy:mlhavce [15.12.2016] (aktuální)
korhul
Řádek 34: Řádek 34:
 Hanibal si klekl na kolena a začal se šinout nízkou chodbou za mihotavým oranžovým světlem v dáli. Za ním skučel vítr ledové bouře. Čím vice se blížili, tím silnější světlo bylo. Když dolezli na konec chodby, bylo již jasné, a když chtěli nahlédnout dovnitř, vyšlehlo oslepujícím zábleskem. Otevřel oči. Byl zpět ve světnici. Uběhlo jen pár okamžiků. Několik zmatených slov, než si uvědomil, že snový svět jej nepustil na místo, kam se chtěl podívat, že už je zpět. Tajemství mohyly je chráněno, překážku je třeba jít překonat. Hanibal si klekl na kolena a začal se šinout nízkou chodbou za mihotavým oranžovým světlem v dáli. Za ním skučel vítr ledové bouře. Čím vice se blížili, tím silnější světlo bylo. Když dolezli na konec chodby, bylo již jasné, a když chtěli nahlédnout dovnitř, vyšlehlo oslepujícím zábleskem. Otevřel oči. Byl zpět ve světnici. Uběhlo jen pár okamžiků. Několik zmatených slov, než si uvědomil, že snový svět jej nepustil na místo, kam se chtěl podívat, že už je zpět. Tajemství mohyly je chráněno, překážku je třeba jít překonat.
  
-Starého ovčáka poslali spát. Nemocný Bjorn a Le Pich zůstali na stráži. Ostatní členové družiny se spojili do kruhu a začali společně s Hanibalem zpívat ​jeho mantry. Brzy se dostali do transu. ​Stanuli opět pod hvězdou oblohou ve vsi. Kolem nich ani živáčka. Ikša tentokrát nikde. Hanibal již cestu znal. Načrtl do písku mapu, kameny znázornil kopce. Družina vytvořila řetěz. Hanibal vykročil vpřed a položil nohu na místo v plánu. Rázem se ocitli v údolí pod kopcem s mohylami. Zatažená obloha byla obtěžkána,​ sněžení se spustí každou chvíli. ​ Ozve se zatroubení rohu. Na svazích nad potokem ​stoí dvě vojska. Ozývají se pokřiky mužů, ržání koní. Šiky se vyráží proti sobě. Družina je jako na ráně mezi kladivem a kovadlinou.+//"​Fojte,​ nedalo by se sehnat něco, co patřilo těm  ovčákům, co vyrazili do vrchů? Něco na čem jim doopravdy záleželo?"//​ Lothar se rozhodl, že musí zjistit, zda jsou ještě mezi živými. Po chvilce se Fojt vrátil. V ruce držel fujaru. "Tady tu fujaru si Jarmil sám vyřezal minulou zimu. Dala mi ju jeho žena. Chuděra je doma a pláče, děcko na krku." Lothar vzal nástroj do ruky. Párkrát do něj foukl a vyloudil sýpavé tóny. Pak zavřel oči. Viděl zšeřelý prostor ozářenou plamínkem z olejové lampy. Oči, kterými se díval se střídavě otevíraly a zavíraly. "Nech oči otevřené,"​ pošeptal. "​Rozhlédni se kolem,"​ vydal druhý příkaz. Začal pozorovat okolí. Nějaká jeskyně, ne, je to vnitřek mohyly. Po obvodu se černaly výklenky s hroby padlých bojovníků. Zády k němu stála vysoká postava v černém plášti, kterým zakrývala stěnu mohyly. "Jdi dopředu,"​ Lothar vydal další příkaz. V tom se neznámý otočil. Bílá maska s červenými skrvnami. Jako na Strmilově. Je to opir! Lothar začal cítit, jak jej pohled zpod masky vypuzuje pryč z mysli ovčáka. Pokusil se zatlačit zpátky, ale síle opira se nemohl rovnat. Stačilo by se jen nahnout, aby spatřil, co opir skrývá. Nešlo to. Spojení myslí se přerušilo. Lothar otevřel oči. //"Je tam, opir, v mohyle. Ovčáci žijí, zatím."//​ 
 + 
 +Starého ovčáka poslali spát. Nemocný Bjorn a Le Pich zůstali na stráži. Ostatní členové družiny se spojili do kruhu a začali společně s Hanibalem zpívat ​zaklínadla. Brzy se dostali do transu. ​Opět se ocitli ​pod hvězdou oblohou ve vsi. Kolem nich ani živáčka. Ikša tentokrát nikde. Hanibal již cestu znal. Načrtl do písku mapu, kameny znázornil kopce. Družina vytvořila řetěz. Hanibal vykročil vpřed a položil nohu na místo v plánu. Rázem se ocitli v údolí pod kopcem s mohylami. Zatažená obloha byla obtěžkána,​ sněžení se spustí každou chvíli. ​ Ozve se zatroubení rohu. Na svazích nad potokem ​stojí ​dvě vojska. Ozývají se pokřiky mužů, ržání koní. Šiky se vyráží proti sobě. Družina je jako na ráně mezi kladivem a kovadlinou.
  
 //​„Všichni za mnou!“// Devítka zařval a vyrazil směrem proti vojsku lidí a trpaslíků avšak tak, aby se dostal do řidších řad, kterými bude moci proběhnout. Bledé tváře dávno mrtvých bojovníků se slepýma očima na chvilku přikovali k zemi každého. Devítka společně s Lotharem se ocitli na druhé straně řady. Ne všichni se však tak rychle zorientovali. Froliš s Tondou se ocitli přímo uprostřed vřavy. Brus máchal mečem a klestil si cestu šikem. Hanibal zůstal stát a pokoušel se pomoci zaostalcům. Levé křídlo, kde se nacházeli, začalo povolovat. Skřeti a trollové se blížili. Lothar se podíval do údolí, kde zrovna jeden z obřích trollů zašlápl do země rytíře ve zbroji. Máchnul rukou. Druhý obrovský troll se zhmotnil kus od Froliše s Tondou, na které se chystali vrhnout bojovníci přízračného vojska. Najednou se kolem nich udělalo místo. Zpod kamene vyrůstal kmínek břízy. Froliš k němu přiskočil. Větve se v mžiku rozbujely a vytvořily kolem něj a Tondy ochranou klec. Troll se pod náporem seker rozplynul, nemrtví bojovníci se začali prosekávat bujícími větvemi. Na krajinu se začal snášet sníh, poháněný sílícím větrem. Brus se prosekal až k zelené bariéře. A začal klestit únikový koridor. Nemrtvé vojsko řídlo, jak si rány každé ze stran začaly vybírat daň. Znovu padlí bojovníci se rozplývali jako chmýří a splývali s bílou vánicí. //​„Všichni za mnou!“// Devítka zařval a vyrazil směrem proti vojsku lidí a trpaslíků avšak tak, aby se dostal do řidších řad, kterými bude moci proběhnout. Bledé tváře dávno mrtvých bojovníků se slepýma očima na chvilku přikovali k zemi každého. Devítka společně s Lotharem se ocitli na druhé straně řady. Ne všichni se však tak rychle zorientovali. Froliš s Tondou se ocitli přímo uprostřed vřavy. Brus máchal mečem a klestil si cestu šikem. Hanibal zůstal stát a pokoušel se pomoci zaostalcům. Levé křídlo, kde se nacházeli, začalo povolovat. Skřeti a trollové se blížili. Lothar se podíval do údolí, kde zrovna jeden z obřích trollů zašlápl do země rytíře ve zbroji. Máchnul rukou. Druhý obrovský troll se zhmotnil kus od Froliše s Tondou, na které se chystali vrhnout bojovníci přízračného vojska. Najednou se kolem nich udělalo místo. Zpod kamene vyrůstal kmínek břízy. Froliš k němu přiskočil. Větve se v mžiku rozbujely a vytvořily kolem něj a Tondy ochranou klec. Troll se pod náporem seker rozplynul, nemrtví bojovníci se začali prosekávat bujícími větvemi. Na krajinu se začal snášet sníh, poháněný sílícím větrem. Brus se prosekal až k zelené bariéře. A začal klestit únikový koridor. Nemrtvé vojsko řídlo, jak si rány každé ze stran začaly vybírat daň. Znovu padlí bojovníci se rozplývali jako chmýří a splývali s bílou vánicí.
Řádek 56: Řádek 58:
 //„Jsi poctivý půlčíku, zasloužíš si odměnu. Věroslave! Podej mi svůj tesák. Tady pro poctivého nálezce. Na tvrzi jich máme dost a pro našeho malého přítele to bude skoro jako pravý meč.“// //„Jsi poctivý půlčíku, zasloužíš si odměnu. Věroslave! Podej mi svůj tesák. Tady pro poctivého nálezce. Na tvrzi jich máme dost a pro našeho malého přítele to bude skoro jako pravý meč.“//
  
-//„Ale můj pane, tento je z Stahlburgské ​ocele. Koupil jsem ho loni od trpaslíků za pětadvacet…“//​+//„Ale můj pane, tento je z štalburské ​ocele. Koupil jsem ho loni od trpaslíků za pětadvacet…“//​
  
 //​„Nemudruj,​ dej to sem a vyraz dopředu. Musíme jet, ať ještě za tmy dorazíme zpátky na tvrz.“// //​„Nemudruj,​ dej to sem a vyraz dopředu. Musíme jet, ať ještě za tmy dorazíme zpátky na tvrz.“//
hrani/pribehy/mlhavce.txt · Poslední úprava: 15.12.2016 autor: korhul
CC Attribution-Share Alike 4.0 International
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0