Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revize Předchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
hrani:pribehy:v_temnotach [11.08.2019]
korhul
— (aktuální)
Řádek 1: Řádek 1:
-====== V temnotách ====== 
- 
-**Období:​** \\ 
-**Postavy:​** 
-[[:​hrani:​stara_garda#​bjorn|Bjorn]],​ 
-[[:​hrani:​stara_garda#​brus_weine|Brus Weine]], 
-[[:​hrani:​stara_garda#​frolis|Froliš]],​ 
-[[:​hrani:​stara_garda#​lothar|Lothar]],​ 
-[[:​hrani:​stara_garda#​otakar|Otakar]]\\ 
-[[:​hrani:​stara_garda#​tonda|Tonda]]\\ 
-**Datum:** únor 2018\\ 
- 
-Už několik dní jste neviděli sluneční paprsky. Kráčíte chodbou vytesanou v tmavé skále. Nebýt lamp, dávno byste ztratili pojem o čase. Den a noc ztratily svůj význam. Postupně vám začala váznout slova na rtech, jakoby se temnota začala vkrádat do vašich srdcí. 
- 
-Myšlenky vám odbíhají k tomu, co vám řekl biskup v kapitule: //„Milí bratři, zlo, které se skrývá v nejhlubší kobce je prastaré povahy. Hluboko v hoře byli pohřbívání ti, kteří páchali mezi naším lidem největší zlo. Vrazi, zrádci, lupiči a krvesmilníci.//​ 
- 
-//Mezi nimi pak leží sám Černý Sekerník. Kdysi velký bohatýr Gunther Nezdolný. Zvítězil i ve své poslední bitve u pevnosti Žezdub, jejíž obklíčení trpaslíci rozprášili a pomohli v beznadějné situaci lidem z údolí. Jenže Gunther sám padl, alespoň tak tvrdili svědci. Jeho oddíl se vrhl směle proti skřetím hordám, zůstal však příliš vpředu bez podpory týla. Skřeti odtáhli, ale Gunthera odvlekli s sebou za Opravici. Dlouho byl oplakáván,​ mnoho písní o jeho hrdinných skutcích bylo zpíváno. Jenže pak začaly údolní osady znovu sužovat skřeti a začaly se šířit zvěsti o Černém Sekerníku. Bledém válečníkovi s rudým vousem. A ti, kdo přežili jeho řádění nosili zprávy o tom, že Gunther se vrátil jako velitel skřetího vojska. Povstal proti němu Sigbert Mocný a v bitvě jej porazil. Tehdy však promluvili bohové a nařídili, aby byly ostatky Gunthera uzavřeny hluboko do hory a jeho jméno vymazáno z paměti trpaslíků. Příkaz bohů byl vyslyšen. Do nejhlubších pohřebních síní bylo vneseno tělo Černého Sekerníka. A protože přítomnost nečistého těla tato místa navždy znesvětila,​ začala být kobka používána k pohřbívání těch, kteří se nejvíce zprotivili přikázáním bohů.// 
- 
-//Tím však příběh neskončil. Jak čas plynul, ukazovalo se, že zlo soustředěné takto na jednom místě se začalo živit samo sebou. Duše mrtvých, kterým nebylo pro jejich hříchy dopřáno klidu, začaly se bouřit. Kdykoli byla hrobka otevřena, aby do ní mohl být pohřben další lotr, snažilo se zlo dostat na ven. Později začalo prosakovat i ven. Každému, kdo se k hrobce přiblížil,​ hrozilo že bude posednut zlými úmysly. 
-Tehdy bylo rozhodnuto, že hrobku je třeba začít hlídat a bránit tomu, aby se zlo dostalo na povrch. V každém z trpasličím městě byla vytvořena kapitula v čele s biskupem. Ten je však povinován, když nastane jeho čas, odebrat se do kobky a tam se stát jejím věčným strážcem.//​ 
- 
-//Na podzim loňského roku zemřel ve Stahlbergu Bernhard, syn Hildeberta, stařešina rodu Železných trpaslíků. Pohřební procesí v čele s biskupem se vydalo do druhé nejhlubší síně, aby otce rodu pochovali. Jenže při vstupu do chodeb zachvátila některé nesnesitelná tíseň, jiní se zuřivě vrhli na své soukmenovce. Jen díky novému biskupovi Faramundovi se podařilo vnést mezi účastníky procesí pokoj. Avšak tělo stařešiny zůstalo ležet ve smutečním rubáši na studené zemi. Nikdo se již neodvážil vydat zpět. Sám biskup Faramund se doteď vzpamatovává ze setkání se zlem, prý nebyl několik týdnů schopen pronést jakékoli slovo.// 
- 
-//Na biskupském synodu před zimním svátkem bylo rozhodnuto o tom, že do hrobky se zakáže chodit, než se stanoví, co dál. Jenže tak jako každý rok byla i toho roku vynesena věštba, zda některý z biskupů nemá zaujmout místo strážce hrobky. A bohové ukázali na Ermunda, biskupa naší kapituly, Burgbergu. Ten se patrně zalekl svého osudu a do rána ze synodu zmizel. Doteď ho nikdo nenašel.“//​ 
- 
-Stále vidíte před očima tu ustrašené nebo ustarané obličeje kněží z kapituly. Celý klášter byl protkán obavami. Nejvíce se báli hodnostáři. Že je někdo dotlačí k tomu, aby se vydali do nitra hory. Vaší nabídkou, že se dovnitř vydáte, vzali zavděk. Ihned začali připravovat vše potřebné. Především s výrobou Černé mitry. Ze železa ukovaná insignie. 
- 
-//„Tato mitra slouží k jediné věci, aby bylo zlo uspáno. Černý Sekerník se bezpochyby probudil a snaží se dostat ven. To nesmíte dopustit. Stejně tak ale nesmí dojít ke zničení jeho těla. Tím by se jeho duše uvolnila ze své schránky a začala by bloudit někde mezi naším světem a Grajzovým domem. Tam by se jí ale mohl znovu chopit někdo jiný a dát jí nové tělo. Kdo si mitru nasadí, bude moct uspat Černého Sekerníka a tím zlo zahnat zpět do hlubin.“//​ 
- 
-Když se pak chystáte ke spánku v temných síních vytesaný po cestě pro poutníky, zní vám v uších slova přísahy, kterou jste museli složit před tím, že za vámi zapadly těžká vrata oddělujících svět mrtvých a živých: 
- 
-//​„Přísahám,​ že budu ctít jméno předků a jejich kosti jsou mi svaté, pokoj jejich duším.“//​ 
- 
-Přicházíte na místo, kde se schází dohromady podzemní tunely ze všech ostatních trpasličích měst. Už první pohled odhalí skutečnost,​ že tu někdo docela nedávno byl. 
- 
---- 
- 
  
hrani/pribehy/v_temnotach.1565514242.txt.gz · Poslední úprava: 11.08.2019 autor: korhul
CC Attribution-Share Alike 4.0 International
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0