Rozdíly

Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.

Odkaz na výstup diff

Obě strany předchozí revizePředchozí verze
Následující verze
Předchozí verze
svet:zeme:lesnica [05.05.2011] – [Lesnica] korhulsvet:zeme:lesnica [20.05.2015] (aktuální) – [Lesnica] korhul
Řádek 2: Řádek 2:
 {{:svet:zeme:erby:lesnica.png?150 |Lesnický erb}} {{:svet:zeme:erby:lesnica.png?150 |Lesnický erb}}
 **Úřední název:** Lesnická pospolnost\\ **Úřední název:** Lesnická pospolnost\\
-**Forma vlády:** republika, vládne sněm krajských správců\\+**Forma vlády:** republika, vládne sněm krajských a zemských správců\\
 **Hlavní město:** [[svet:zeme:gyros|Gyros]]\\ **Hlavní město:** [[svet:zeme:gyros|Gyros]]\\
 **Správní dělení:** 11 krajů \\ **Správní dělení:** 11 krajů \\
 **Další města:** [[svet:zeme:brezi|Březí]], [[svet:zeme:vodigar|Vodigar]], [[svet:zeme:gula|Gula]]\\ **Další města:** [[svet:zeme:brezi|Březí]], [[svet:zeme:vodigar|Vodigar]], [[svet:zeme:gula|Gula]]\\
-**Počet obyvatel:** 3,1 milionu, z toho [[svet:narody:lide|lidé]] 1 mil., [[svet:narody:trpaslici|trpaslíci]] 0,mil., [[svet:narody:hobiti|hobiti]] 1,mil., [[:stare:elfove|elfové]] 0,1 mil.\\ +**Počet obyvatel:** 2,1 milionu, z toho [[svet:narody:lide|lidé]] 1 mil., [[svet:narody:trpaslici|trpaslíci]] 0,mil., [[svet:narody:ludkove|ludkové]] 0,mil., [[:stare:elfove|elfové]] 0,1 mil.\\ 
-**Bohové:** [[svet:bohove:radost|Radosť]] (hobiti)[[svet:bohove:starc|Starc]] (lidé)\\ +**Vojsko:** pouze domobranapočet neznámý\\ 
-**Vojsko:** není\\ +**Zboží:** víno, koření, kukuřice, sladký brambor, jemné mechanismy, výšivky a krajky, lana\\
-**Zboží:** víno, koření, kukuřice, sladký brambor, jemné mechanismy\\+
 **Měna:** 1 geld = 10 fenigů **Měna:** 1 geld = 10 fenigů
 ===== Dějiny ===== ===== Dějiny =====
Řádek 16: Řádek 15:
 Objevitel Lesnice se jmenoval Koljik, pozdější král Lesokraje a Lesnice. Loď Striela přistála u jejích břehů v létě asi 16. rok po přistání Bílé lodi. Šlo tedy o první generaci lidských osadníků. Již od počátku byla zde založena první osada. Na rozdíl od Lesokraje byla půda na Lesnici zcela volná a neexistovala zde žádná omezení. Však také první smlouva, která byla mezi jednotlivými rasami na Lesnici sepsána o pět let později konstatovala, že všechny rasy jsou si na ostrově rovny co se týče přístupu k půdě. Rasová rovnost se však brzy rozšířila i na rovnost společenskou. Dalšími smlouvami byla zakotvena také správa na ostrově. Bylo ustaveno, že za vládce bude ustanoven král Lesokrajský, tedy Koljik I., avšak pravomoce panovníka byly stanoveny od počátku tak nízké a slabé, že ten neměl na dění na ostrově od pořátku velký vliv, nehledě na faktickou odloučenost. Byly mu však přiděleny državy, kterých nesměl být zbaven, avšak ani sám se jich nesměl zbavit. Faktická moc taky byla svěřena do rukou sněmů jednotlivých občin, které byly zakládány. V nich měl právo podílet se na rozhodování každý ženatý nebo již ovdovělý muž. Jednou za rok se pak scházeli zástupci každé občiny u stolu panovníka, kde rokovali o věcech budoucích. Objevitel Lesnice se jmenoval Koljik, pozdější král Lesokraje a Lesnice. Loď Striela přistála u jejích břehů v létě asi 16. rok po přistání Bílé lodi. Šlo tedy o první generaci lidských osadníků. Již od počátku byla zde založena první osada. Na rozdíl od Lesokraje byla půda na Lesnici zcela volná a neexistovala zde žádná omezení. Však také první smlouva, která byla mezi jednotlivými rasami na Lesnici sepsána o pět let později konstatovala, že všechny rasy jsou si na ostrově rovny co se týče přístupu k půdě. Rasová rovnost se však brzy rozšířila i na rovnost společenskou. Dalšími smlouvami byla zakotvena také správa na ostrově. Bylo ustaveno, že za vládce bude ustanoven král Lesokrajský, tedy Koljik I., avšak pravomoce panovníka byly stanoveny od počátku tak nízké a slabé, že ten neměl na dění na ostrově od pořátku velký vliv, nehledě na faktickou odloučenost. Byly mu však přiděleny državy, kterých nesměl být zbaven, avšak ani sám se jich nesměl zbavit. Faktická moc taky byla svěřena do rukou sněmů jednotlivých občin, které byly zakládány. V nich měl právo podílet se na rozhodování každý ženatý nebo již ovdovělý muž. Jednou za rok se pak scházeli zástupci každé občiny u stolu panovníka, kde rokovali o věcech budoucích.
  
-{{ :svet:zeme:mapky:lesnica_mapa.png?500 |Mapa Lesnice}}+{{ :svet:zeme:mapky:lesnica.png?550 |Mapa Lesnice}}
  
 Lesnici od počátku osidlovali především půlčíci za nimi pak lidé a trpaslíci, kteří prozkoumávali tamní pohoří. V menší míře pak přicházeli také elfové, kteří obsazovali rychle mizející lesy. Systém rozdělování půdy byl jednoduchý. Pokud kdo přišel na neobsazený kus země, mohl z něj pro sebe vzít kolik uznal za vhodné. Přišel-li někdo jiný mohl udělat samozřejmě totéž, ovšem již zabraná půda byla nedotknutelná. K vymezení zabraných držav sloužili tzv. Stúpky. Dřevěné, později kamenné sloupky zaražené do země obsahující značku toho kterého majitele. Postupně se kolem obsazování pozemků vytvořila celá řada zvykových pravidel, která jsou dodržována dodnes. Například zřizování cest tak, aby jejich průběh po pozemku byl co nejkratší, avšak šetřil co majitel pozemku na něm prováděl. Povinnost, ale i právo cizích osob tyto zřetelné cesty využívat. Z výše uvedených důvodů se tak mnoho rodin, kterým se nepodařilo získat půdu na pevnině na Lesnici odebralo za ziskem svého vlastního hospodářství. Lid Lesnice tak požíval od počátku svobody, které se obyvatelům na pevnině nabýt nepodařilo, neboť tam probíhalo rozdělování půdy podstatně jinak. Na podrobnosti se můžete podívat v popisu dějin Lesokraje. Lesnici od počátku osidlovali především půlčíci za nimi pak lidé a trpaslíci, kteří prozkoumávali tamní pohoří. V menší míře pak přicházeli také elfové, kteří obsazovali rychle mizející lesy. Systém rozdělování půdy byl jednoduchý. Pokud kdo přišel na neobsazený kus země, mohl z něj pro sebe vzít kolik uznal za vhodné. Přišel-li někdo jiný mohl udělat samozřejmě totéž, ovšem již zabraná půda byla nedotknutelná. K vymezení zabraných držav sloužili tzv. Stúpky. Dřevěné, později kamenné sloupky zaražené do země obsahující značku toho kterého majitele. Postupně se kolem obsazování pozemků vytvořila celá řada zvykových pravidel, která jsou dodržována dodnes. Například zřizování cest tak, aby jejich průběh po pozemku byl co nejkratší, avšak šetřil co majitel pozemku na něm prováděl. Povinnost, ale i právo cizích osob tyto zřetelné cesty využívat. Z výše uvedených důvodů se tak mnoho rodin, kterým se nepodařilo získat půdu na pevnině na Lesnici odebralo za ziskem svého vlastního hospodářství. Lid Lesnice tak požíval od počátku svobody, které se obyvatelům na pevnině nabýt nepodařilo, neboť tam probíhalo rozdělování půdy podstatně jinak. Na podrobnosti se můžete podívat v popisu dějin Lesokraje.