Zde můžete vidět rozdíly mezi vybranou verzí a aktuální verzí dané stránky.
Obě strany předchozí revizePředchozí verzeNásledující verze | Předchozí verze | ||
svet:zeme:podhuri [02.05.2012] – [Základní údaje] korhul | svet:zeme:podhuri [14.11.2013] (aktuální) – [Základní údaje] korhul | ||
---|---|---|---|
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
{{: | {{: | ||
- | **Úřední název: | + | |
- | **Forma vlády:** stavovská | + | **Úřední název: |
- | **Hlavní město:** [[svet:zeme: | + | **Forma vlády:** stavovská |
- | **Správní dělení: | + | **Hlavní město:** [[svet:mesta: |
- | **Další města:** [[svet:zeme: | + | **Správní dělení: |
- | **Počet obyvatel: | + | **Další města:** [[svet:mesta: |
- | **Bohové: | + | **Počet obyvatel: |
- | **Vojsko: | + | **Vojsko: |
**Komodity: | **Komodity: | ||
**Měna:** nemá vlastní | **Měna:** nemá vlastní | ||
- | ===== Poloha a přírodní podmínky ===== | ||
- | ===== Historie země, osídlení | + | ===== Přírodní podmínky ===== |
+ | |||
+ | Podhůří se nachází na severozápadě poloostrova. Ze severu a západu je chráněné vysokými štíty Zuborože. Jeho hranice nejsou na severní a východní straně nijak pevně dané. Na západě je tvoří tok řeky Blyštiny a na jihu údolí Hoblavy. Povrch je tvořena pahorkatinou, která se na severu zvedá do předpolí Zuborože. O východu k západu pak kopce protínají dvě údolí, kterými protékají řeky Bílá a Černá. | ||
+ | |||
+ | Podnebí v Podhůří je díky nadmořské výšce a poloze chladnější než v ostatních zemích. Zimy bývají dlouhé s hlubokými mrazy. V létě pak bývá často sucho, horkými dny a chladnými nocemi. Vítr vane nejčastěji buď z východu, to přináší stálé počasí s čistou oblohou. Od jihu pak přichází spíše déšť a oblačnost. Překoná-li chladný severák hory, pak přináší velmi chladný vzduch, který umí leckde přinést sníh ještě v květnu nebo už v září. | ||
+ | |||
+ | Srážky padají ponejvíce od prosince do ledna jako sníh a pak od dubna do července, kdy převládají jižní větry nesoucí vláhu z moře. V řekách pak bývá mnoho vody také o jarním tání, kdy v údolích hrozí pravidelné povodně. | ||
+ | |||
+ | {{: | ||
+ | |||
+ | ===== Osídlení | ||
+ | |||
+ | >Když zakládali ves Boršovou, vědělo se, že v lesích okolo řádí lesní muž. Na ochranu před ním začali lidé nosit při sobě hrst obilí, hrachu, čočky nebo i jen plev z ovsa. Když by někdo potkal lešije jak na něj číhá u cesty, stačilo kolem sebe rozhodit kruh a běs na něj nemohl. | ||
+ | |||
+ | >Jednou se kterýsi chasník vracel pozdě v noci z trhu ve Zhoři. Než se stihl nadít, skočil k němu z lesa mužík a popadl ho za kabát, ani hlesnout ten nešťastník nedokázal, jak se lekl. Lešij si jej naložil na záda jak pytel pilin a odtáhl jej do svého brlohu. Když se mládenec ocitl nohama zase pevně na zemi, na nic nečekal a z kapsy vytáhl hrst krup, kterou pro ten případ nosil. Mrštil je běsovi do tváře řka „Ať tě mocí Žírnovou nohy a ruce zdřevění, | ||
+ | |||
+ | Jakožto jedna z nejmladších zemí je Podhůří velmi řídce osídleno. Obyvatelstvo se zdržuje pouze v říčních údolích a na přilehlých kopcích. Nedá se snad ani hovořit o souvislém osídlení, ale toliko o několika centrech kolem největších měst Skřetolupů, | ||
+ | |||
+ | Do země přicházejí každým dnem noví obyvatelé takřka ze všech koutů světa – Pomoří, Lesokraje, ale hlavně z Lesnice, kde je již málo volné půdy. Nejvíce jsou to lidé, ludků sem přichází jen málo. Trpaslíci spíše jen dočasně přebývají, | ||
+ | |||
+ | Obyvatelé jsou z většiny prostí venkované, které do jejich sídel nalákali lokátoři pověření jednotlivými pány, kterým byly země dány rozhodnutím zemského sněmu do správy. Zpravidla se větší skupiny kolonizátorů dávají dohromady, aby pak navštívili některého ze šlechticů, | ||
+ | |||
+ | ===== Dějiny ===== | ||
+ | |||
+ | >Ve Horním Brodě zbyla po kterémsi skřetím nájezdu žebračka, která přišla o rozum neboť přišla v boji o muže i malé dítě. Všichni jí říkali Kvílivá Manka. Žila v rozpadlém domku na stráni a chodila vždycky k chrámu. Tam smutně zpívala jakousi písničku, jejímž slovům nebylo rozumět, dokud jí někdo nedal kus chleba nebo něco na přilepšenou. Taky pořád chodila městem a když se jí zdál někdo podobný na jejího muže nebo syna, dlouho dotírala, než se ji podařilo odehnat. | ||
+ | |||
+ | >Když umřela, nevzal si ji Časlij na věčný odpočinek, protože její duše nenajde pokoje, dokud nenajde kosti svého muže a potomka. Namísto toho poletuje povětřím jako meluzína a zpívá smutnou písničku. Kdo ji chce odehnat, dává na komín kůrku chleba nebo hrst mouky. Pomáhá prý také, když se vyběhne před stavení a zavolá „Můžeš volat jak jen chceš, tady muže (syna) | ||
+ | |||
+ | Země na horním toku Blyštiny byly po většinu času nechány ladem. Nebyl dostatek lidí, který by tyto divoké kraje osidloval. Ani elfové jím příliš často neprocházeli, | ||
+ | |||
+ | Teprve až kolem roku 1 100 se usazují první lokátoři v údolí Hoblavy, kde ještě z pověření krále pomoří zakládají nové osady. V roce 1 241 dochází k založení zemského spolku Ostředku a Podhůří. Dosavadní královští správci jsou na základě smlouvy povýšeni do panského stavu a tvoří novou kolektivní vládu zemského sněmu. V Podhůří bylo v té době osm správcovských rodin, postupně se však počet pánů, kteří přísluší k této zemi, rozrostl na čtrnáct. | ||
+ | |||
+ | Po celou dobu osidlování Podhůří hrozí ze severu nebezpečí v podobě skřetích nájezdů. Vždy čas od času se některý z pasteveckých kmenů zpoza Zuborože dá do pohybu, překročí průsmyky a zaútočí. O těchto událostech vypovídají také názvy městeček a vsí v Podhůří, např. Skřetolupy, | ||
===== Zdroje obživy obyvatel ===== | ===== Zdroje obživy obyvatel ===== | ||
+ | |||
+ | >Říká se, že na loukách kolem jezera tancují v létě o nocích mezi sobotou a nedělí rusalky. Z vrb na břehu je pozoruje vodník a vybírá si, kterou dceru provdá. Rusalky prý jsou krásné, až se z nich a jejich tance hlava točí. Jeden nerozvážný mládenec si řekl, že se na ten rej podívá a zkusí vodníka o jednu z nich požádat. Aby se pojistil, vyrobil si kopřivové povříslo, které prý má nad jakýmkoli běsem zázračnou moc. Před tím, než vyrazil k jezeru, šel se pomodlit ke studánce za zdar svého pořízení a povříslo pokropil vodou z pramene. Pak se jím opásal a vyrazil k jezeru, aby tanec rusalek stihl. | ||
+ | |||
+ | >Dorazil když zrovna vyšel měsíc. V jeho záři uviděl tančit několik dívek v bílých šatech. Tak jej to zmámilo, že se vydal rovnou mezi ně. Vtáhli ho do kola a začali jej protáčet. Za chvíli už necítil nohy a rusalky jej hnali rovnou k rybníku. Tu mladík zpozoroval, že rusalky mají rybí oči a ostré zuby. Rázem se vzpamatoval, | ||
+ | |||
+ | Prakticky všichni obyvatelé Podhůří hledají svoji obživu v rolnické činnosti. V nížinách lze pěstovat obilí i zeleninu a ovoce, na horských políčcích zase len, oves a pohanku. Na kopcích podél řek jsou rozlehlé pastviny, na nichž je chován skot, brav i ovce a kozy. V lesích pak obyvatelé sbírají med, lesní plody a houby. Mnohé kolonie mají také dosud v platnosti privilegia, díky nimž mohou poddaní lovit v lesích zvěř a obchodovat s kůžemi. | ||
+ | |||
+ | Řemesla jsou v tomto kraji jen málo rozvinutá. Běžné práce tesařské, truhlářské, | ||
+ | |||
+ | Podhůří je zatím chudá země na počátku svého rozvoje. Je však jen otázkou času, kdy díky houževnatosti a píli svých obyvatel ostatní území dožene. | ||
===== Správa země ===== | ===== Správa země ===== | ||
+ | |||
+ | >Je-li zima krutá a dlouhá, stává se, že ženy hejkalů schází do údolí a snaží se něco k snědku od lidí vylákat. Nesmí však nikdo popadnout pokušení otevřít jim dveře do seknice nebo je pozvat do domu. Lesní běs nesmí do domu vstoupit, není-li pozván hospodářem nebo hospodyní. | ||
+ | |||
+ | >Jedna selka v Černé Holi čekala kdysi za noci, že k ní přijde kmotra na návštěvu. Když se ozvalo zaklepání, | ||
+ | |||
+ | Způsob jakým je země spravována vychází z toho, jakým způsobem byla a je osidlována. Na zemském sněmu dělí si páni mezi sebe dle složitého klíče tzv. újezdy, tedy území tak velká, jaká lze za den objet na koni. Je pak na každém ze slovutných rytířů a hrabat, jak s tímto kusem země naloží. Většina z nich uzavírá smlouvy s lokátory, jak bylo výše popsáno. Ti pak shání obyvatele, kteří by se na nová území nastěhovali, | ||
+ | |||
+ | Výjimkou je rozsáhlé území okolo Medvědí hory, zvané Bezradsko. Toto území je nejčastěji terčem nájezdů skřetích kmenů, a proto bylo rozhodnuto, že zde bude společným úsilím všech stavů vybudováno několik hradů na ochranu ostatního území. Tento újezd byl proto při lokaci v roce 1 232 ponechán na 100 let pod správu samotného zemského sněmu. Po té má být vykoupen za nejvyšší cenu některým z pánů. Šoltyse do toho území jmenuje rada složená ze zemského purkrabího, | ||
+ | |||
+ | Podhůří je součástí zemského spolku s Ostředkem. Ve velkém zemském sněmu tak tvoří páni z Podhůří samostatnou komoru, která reprezentuje jejich zájmy, a která si sama volí ty, kdo budou vykonávat zemské úřady, totiž úřad zemského purkrabího, | ||
===== Vojsko a obrana země ===== | ===== Vojsko a obrana země ===== | ||
+ | |||
+ | Největší nebezpečí hrozí Podhůří ze severu nájezdy skřetů. Ačkoli je již mnoho let plánováno, | ||
+ | |||
+ | Protože nejsou vybudovány zemské hrady, neexistuje žádná zemská posádka. V případě nebezpečí tak páni do boje šikují své poddané, kteří však bývají vyzbrojeni jen chabě sekerami nebo krátkými luky. Lid raději před skřety prchá do lesů a nechá je drancovat role a statky za cenu zachování vlastního života. | ||
+ | |||
+ | Kromě skřetů se však po kopcích a hvozdech nachází velké množství nestvůr a běsů. V kraji tak není výjimkou, že lze narazit na potulné vědmáky, odeklínače a netvorobijce, | ||
===== Náboženské poměry ===== | ===== Náboženské poměry ===== | ||
+ | |||
+ | >Říká se, že duše lidí ztracených v blatech mezi Medvědí Horou a Krkavčími skalami se vrací zpátky jako bludičky. Jiní zase tvrdí, že světýlka se rodí z očarované mlhy. Jisté je to, že se do nich nikdo nemá dlouho dívat, jinak ho zmámí a zavedou do močálu, kde se utopí. | ||
+ | |||
+ | >Aby se člověk nešťastnému osudu při přechodu blat vyhl, má si za košili nebo do kalhot dát posvěcené pichlavé chvojí ze smrku nebo větvičku jalovce či šípku. Bolest prý udrží mysl na pozoru před zhoubnými světýlky. | ||
+ | |||
+ | >Kdo by chtěl bludičky od sebe vůbec odehnat, ten si musí na slunovrat nebo rovnodenní opatřit suchý písek, vetřít si ho do vlasů a než přejde blata, nesmí se mýt. Pomáhá prý také, když si člověk dá za klobouk nejmíň sedm let starou suchou voničku, která ještě voní jako nová. | ||
+ | |||
+ | Na území Podhůří stejně jako v Ostředku panuje právo každého pána určit jakým způsobem chce nechat bohy uctívat. V některých újezdech proto stojí chrámy s dosazenými kněžími, kteří sem přicházejí na pozvání pánů nejčastěji z dolanských škol. Jinde je zase lidem povoleno udržovat a budovat svatyně v lesích a klanět se bohům v hájích a u pramenů řek. | ||
+ | |||
+ | Tento stav, kdy jsou věřící podle starého i nového způsobu vedle sebe však kupodivu nevede k větším rozbrojům. Pravda knjazi z cizích zemí se snaží i ostatní pány přesvědčit, | ||
+ | |||
+ | V Bezradsku pak žijí oba obyčeje v poklidu vedle sebe, neboť bylo rozhodnuto, že je-li země spravována sněmem a tedy všemi pány dohromady, není možné určit kterým způsobem se tu mají bohové uctívat. | ||
===== Vnitřní politika a diplomatické styky ===== | ===== Vnitřní politika a diplomatické styky ===== | ||
- | {{: | + | Vzhledem k tomu, že Podhůří je menší, mladší a chudší zemí ve spolku s Ostředkem, odpovídá tomu také jeho význam na dění uvnitř spolku i vně. Podhůrecká šlechta obsazuje méně prestižní zemské úřady. Při hlasování sněmu jsou sice dané okruhy, při nichž musí souhlasit obě komory, aby došlo ke schválení návrhů, v méně podstatných věcech však Ostředští vždy prosadí svou, chtějí-li. Díky tomu občas panuje mezi oběma komorami a tedy i zeměmi napětí. Celkově se však Podhůří |
+ | |||
+ | Pokud jde o zahraniční politiku, ta je spíše v režii Ostředských pánů a proto lze jen odkázat na příslušný výklad. | ||
+ | |||
+ | ===== Pamětihodnosti a zajímavá místa ===== | ||
+ | |||
+ | Velká část území je zatím neprozkoumaná a tom, co lze v tamních lesích a kopcích tak kolují spíše dohady a nepodložené zkazky. Z toho mála, co se zdá být věrohodné, | ||
+ | Dalšími zajímavými místy jsou pak Krkavčí skály a Bezradský močál. Obojí leží na stezce mířící do Medvědí hory. Hlavně ony bažiny jsou neprostupnou překážkou, |