Bolehlav

Období: říjen 1282
Postavy: Bjorn, Brus Weine, Froliš, Lothar, Otakar, Tonda
Datum: říjen 2017

Po schůzce u Krušiny z Krupavy a po té, co byla dokončena sklizeň a vybrány berně, připadl ten správný čas, vydat se na výpravu. Z míst označených na reliéfech nalezených Radimírem Strakou se poblíž panství Lotharova nachází hora Bolehlav. Místo, kterému se každý zdaleka vyhne. Hora je prý špatným místem od nepaměti. Zvířata se na ní nezdržují, stromy tu rostou pokroucené, voda je zvláštní a kdo ji pije do roka do dne onemocní. V pojednání učenců z Artistia lze se dočíst toto: „Vrch Bolehlav je protkán žilami, které špatně působí na tělo i mysl živých tvorů. Spaluje je neviditelný plamen.“

Lotharova výprava se utábořila na úpatí hory. Po krátkém průzkumu okolí bylo zjištěno, že v okolí hory se skutečně nacházejí znetvořené rostliny i další živí tvorové, nicméně jiná nebezpečí ani recentní činnost inteligentních bytostí zjištěna nebyla.

Družina tedy vystoupila na vrchol. Na temeni hory nalezli mělkou prohlubeň a v jejímž středu stálo sloupoví z čediče. Jednotlivé pylony byly popsány skřetím písmem a líčily legendy spojené s jejich vládci. Uprostřed, zpola zakopán do země nacházel se hladce otesaný kámen vejčitého tvaru. Pod ním objevil Froliš dutinu - sopouch vedoucí do nitra hory. Bjorn uplatnil umění trpaslíků a brzy vykutal průlez, kterým bylo možné se do chodby dostat a pokračovat dále. Slezení bylo nebezpečené, ale po několika sázích byla nalezena ve stěně komína skřetí rukou vytesaná chodba ve vodorovné poloze.

Celá družina cítila, že ve zdejším vzduchu je něco špatného. Stačilo strávit pár chvil pod povrchem a nikdo se necítil ve své kůži. Je to snad onen neviditelný plamen? Chodba vytesaná do černé skály měla jen pár kroků a už byla přerušena propadlem. Na druhé straně dosvítila lucerna až na kamenné dveře s kruhovou klikou. Rezavý závěs na stropě svědčila o tom, že zde kdysi byla možnost bezpečně propast překonat. Ukázalo se však, že se jednalo o past tvůrců chodeb. Když se Brus rozběhl a propast přeskočil, utrhla se s ním až příliš ochotně protější stěna, jen tak tak se udržel okraje a nespadl do hlubiny. Dveře na konci protější chodby byly falešné. Nezbylo než slézt opatrně další kolmou stěnu.

Další překážka pomohla odhalit tajemství hory. Na dně šachty se bolest hlavy proměnila z tupého nepříjemného pocitu do ostré bolesti. Průzkum nejbližší jeskyně odhalil příčinu této nepříjemnosti i celého tajemství hory. Na podstavci zde ležel tmavě modrý krystal. Z něj Brus s pomocí modlitby k Žírnovi vycítil, že právě tento krystal je zdrojem neviditelného plamene, o němž psal anonymní učenec. Znaje tak zdroj síly, která škodí, nebylo mu již zatěžko vytvořit bariéru, která ochraňovala celou družinu. Avšak síla krystalu nedovolovala přiblížit se ani jemu ani komukoli do bezprostřední blízkosti.

Další chodba vedla vodorovně, podařilo se v ní odhalit otáčivý mechanismus, který měl být bezpochyby další pastí na nepovolané návštěvníky. Podařilo se s pomocí Lothara odvrátit také klatbu, která strážila navazující schodiště vedoucí dále do hloubi. V dalším sále nacházelo se čpící jezírko plné bezbarvé tekutiny. Po jeho dně se promenádoval plaz připomínající Salamandra z alchymických traktátů. Družina se rozhodla, že jej nebude vyrušovat a pokusí se přes jezírko dostat zhoupnutím přes lano, které zde bylo k tomuto účelu bezpochyby zavěšeno.

Další schody vedly do místnosti v níž byl ke stropu zavěšen kamenný zvon a cesta dál byla přehrazena kamennou deskou. Díky Frolišovi však ani tato nebyla pro družinu překážkou. Vstoupil tak do posledního dómu. Nápisy a reliéfy na stěnách byly více než výmluvné. Jedná se o rituální pohřební komoru. Co však bylo horší, Lothar, který se do temných formulí začetl více, než bylo zdrávo, podlehl prokletí místa a začal odříkávat verše temného rituálu, chopil se dýky chtěl podřezat poblíž stojícího Otakara. Vliv kouzla se podařilo zlomit jen s vypětím všech sil.

Temná magie měl zapůsobit, aby byl oživen SOKAR, jeden z opirů, jehož tělo leželo staletí seschlé někdy za posledními kamennými dveřmi. Bylo rozhodnuto, že na toto místo už nesmí vkročit noha živého tvora. Froliš proto s pomocí magie strhl strop dómu a družina se vrátila zpět na povrch.