Historie mého PJství II. - cesta poznání

Nuž měl jsem za sebou již nějakou tu PJskou zkušenost, ale co dál? Jedna věc je praxe, ale bez teorie je to jako střílet poslepu do terče. Naštěstí tu byl vždycky internet.

S internetem jsem se seznámil docela brzo, řekl bych. Doma jsme ho sice měli jen přes drahou pevnou linku a vlastně jsme ho ani nepoužívali. Ale na gymplu jsme ho měli a když konečně došlo v rozvrhu i na hodiny informatiky, netrvalo dlouho, než jsem se začal zajímat i o to, co lze o dračáku najít na netu. Na začátek si člověk našel samozřejmě altar.cz. Musím ale říct, že už tehdy pro mě byla stránka vydavatele zklamáním. Tak jsem se pobavil u Dotazů blbých a blbějších a šel hledat dál. Nevím, co to bylo za rok, řekl bych tak 2001. Dračí Doupě.cz už ale tehdy bylo každopádně funkční. A už tehdy na něm bylo leccos k vidění. No ale to u mě ještě stále probíhala telecí léta, která vrcholila publikací zápisu z jednoho praštěného dobrodružství o čemž byla řeč už v minulém zápisku. Takže tuto retrospektivu přeskočím a začnu konečně opět tam, kde jsem posledně skončil.

Někdy počátkem roku 2004 jsem začal objevovat odkazy na stránky různých družin hrajících Dračí doupě. Netřeba komentovat všechny ty družinové stránky, které zavál čas. Ty které byly vždycky vyčnívající a vlastně stály také za vznikem těchto, dosud hrdě existují. Není to samozřejmě web nikoho jiného než Vukogvazdské družiny. Takže zatímco jsem v březnu vylehával chřipku, sjížděl jsem všechny ty Letopisy, popisy zemí, mapy atd. atd. A tak jsem se pustil do tvorby vlastní s ambicemi vyrovnat se nejméně svým učitelům. No to samozřejmě nemohlo vést k ničemu jinému než katastrofě. Když dva dělají totéž, nikdy to nebude totéž. A originál bude vždy lepší kopie.

Snažil jsem se zkopírovat vše dobré, včetně procesů tvorby světa. S těmi lidmi z družiny, které jsem považoval za schopné dělat PJ, jsme si rozdělili nově načrtnutý svět a mělo proběhnout jeho tvoření. Bohužel družina se z různých důvodů scházela už čím dál tím méně, takže ani motivace po tvorbě moc nenarůstala. Nicméně nějaký základ světa se podařilo vytvořit. A Lukáš tehdy odvedl dobrou práci na Lesnici. Její dnešní podoba je pořád z velké většiny jeho dílo.

Na podzim 2004 jsem zkusil hraní přes net na Andoru. Zkušenost, která mě nechala víceméně chladným. Moje vlastní dobrodružství brzdili hráči, kteří neměli čas. Jako hráči mě pak nevyhovovalo, že spousta příběhů byla příliš epických. Mě nejvíc seděly přízemní příhody postav na první úrovni (které mám s oblibou doteď). Nu což, toho času na vysedávání v herně jsem taky neměl nekonečně, a tak jsem tenhle přístup k RPG zavrhl.

Zbytek roku 2004 a 2005 jsem trávil tvořením neužitečných doplňků pro dračák na dracidoupe.cz (můžete najít pod profile Korhul, dokonce jsem vyhrál dvě OHyZDy). Přemítáním o vylepšování kouzelnické magie a řešením krize tamější komunity. Díky Lukášovi, který se v té době začal zabývat programováním jsme taky pracovali na těchto stránkách, které jsme převedli na statický PHP web. Tato stará verze dodnes tak nějak přežívá zde.

Samotného hraní Dračího doupěte se mi však nedostávalo, neboť družina se scházela čím dál méně častěji. Vyzkoušeli jsme nakrátko hraní podle pravidel DrD+, ale ta byla příliš složitá. Lukáš se zase zaobíral dovednostními systémy jako GURPS nebo minimalistické Window. Mě začínal taky klasický dračák iritovat pro svoji nepružnost. Objevil jsem FATE. Poslední dvě až tři dobrodružství jsme v něm dokonce odehráli. Bohužel se ukázalo, že pro hráče bylo doslovné přejmutí tohoto systému moc abstraktní. Zkoušel jsem se podílet dokonce na překladu těchto pravidel do českého jazyka. Ale můj překlad nesplnil požadavky na kvalitu a tak ani nebyl oficální součástí českého překladu, který vyšel na rpgfóru. Alespoň jsem objevil RPG fórum samotné, které mě konečně vytrhlo z RPG letargie. Začal jsem nasávat všemožné vědomosti o RPG a jeho teorii, kteréžto se hojně začaly objevovat. Snažil jsem se hledat nové informace kterak se zlepšit při tvorbě příběhů.

Hraní Neoveské družiny skončilo s dobrodružstvím, kdy se postavy měli dostat pryč z Aqelu, aby pro nějakého učence z Mar Nólë přinesli artefakt z Mlhavců. Konec, pak už jsme se nikdy na dračák nesešli. To bylo o prázdninách 2006 někdy po mé maturitě. V novém světě jsme nakonec odehráli nějakých 5 - 6 dobrodružství, rozdělených do cca 20 sezení. Poslední akt, který bych ještě do exitence družiny počítal, bylo nahrazení původních stránek redakčním systémem a převedení informací o světě na wiki. Za Neoveskou družinou se zavřela voda, svět však pokračoval dál.