Toto je starší verze dokumentu!


Informace o družině

Na úsvitu dějin

Neoveská družina, nebo lépe její hráči, se pohybují ve světě her na hrdiny již nějaký ten rok. Pravda ne tak dlouho, abychom se mohli považovat za ostřílené borce, neřku-li vyterány. Na začátku bylo nadšení. Léta jsem odolával tlaku kamarádů, vyzkoušet Dračí Doupě. Jednou mě ale přemluvili. Bylo to na letním táboře. Pánem Jeskyně byl tehdy člověk, který si tuto pozici dokázal skutečně užít a všichni byli fascinováni jeho výstupy, coby městského strážníka. Dobrodružství jsme tenkrát bohužel nedohráli a nadlouho jsem se ponořil do tmy. Víc jak rok dřímalo mé srdce hráče v pokoji. Rozbušilo se někdy v roce 2002 (Ech, je to tak dávno, že si tímto letopočtem nejsem vůbec jist…). Nalezl jsem portál dracidoupe.cz a svět se začal měnit. Nějaký ten týden jsem po něm brouzdal a záviděl. Všude kolem mě bylo plno příležitostí jak si zahrát. Nakonec jsem se připojil ke klukům ve škole. Nuž doupě o přestávkách není to pravé ořechové, a když vám jedno dobrodružství trvá odehrát skoro dva měsíce, je to spíš k ničemu. Nakonec jsme u toho zůstali tři (dlužno říct, že ostatní jsme docela drsně zavrhli) a já jsem se ujal pánování. Ale tempo bylo pořád zběsile pomalé. Zkrátka škola nebylo to nejlepší prostředí a gympl už vůbec ne ;-)

Kdo hledá, najde

A tak jsem si řekl, že by to chtělo něco solidnějšího. Své hráče ve škole jsem neopustil, ale u nás v domě začala se scházet skupina lidí, která dala základ Neoveské družině. Jsou tam legendární jména i ta, která zapadla brzo v prach. Nakonec se postupně vykrystalizovalo jádro. Já jsem opět hlavně „pánoval“ (tehdy to byla ještě otrava) a kluci si hráli. Radek za elfa kouzelníka, Zdeňa za skvělého krolla, Staňa trpaslíka Bašu. Přidal se můj bratranec se zlodějem Gambrinem a Gregor s hraničářem Aragornem, prostě pohodička. Jo nelze zapomínat na Lukáše a alchymistu Frantu, který se pravidelně nečekaně zjevoval v dobrodružstvích, jak Lukáš tížený časem se objevoval na schůzkách. Vypadalo to pěkně. Jenže všichni chtěli dělat Pány Jeskyní a já jsem si uvědomil, že zjevovat se jednou tam a podruhé onde ve vesnicích ohrožovaných nemrtvými není to pravé ořechové. Navíc jsem se začal postupně seznamovat na internetu s tím, co je to skutečné hraní postavy a že souboj není základem hry…

Tápání

Vše vyústilo v několikeré začínání od prvních úrovní, no všechny tyto pokusy o renesanci vyzněly naprázdno. V mé hlavě se to začalo měnit s objevením stránek Vukogvazdu v lednu 2004. Jejich styl a to všecko… Byl jsem nadšen a jsem ještě dodneška. Napadaly mě všemožné věci tak najednou a náhle. Naštěstí jsem se neodhodlal k ničemu zbrklému. Řekl jsem si: „Chce to svět. Jenže ostatní by o něm měli vědět.“ Tak jsem inspirován tvorbou výše zmíněné družiny načrtl obrys kontinentu a svolal konsilium. Já, Lukáš, Zdeněk a Radek. Velká rada zasedla a rozhodla se vytvořit svět pro sebe a své postavy. No dobře, rozhodl jsem se spíš já a jenom jsem je nakopl, ale to je jedno. Hlavně, že se něco rozjelo. No přestože přes prázdniny se ukázalo, že to je doba, kdy má člověk nejmíň času, něco se přeci jenom vytvořilo.

Jednou v roce, na Vánoce

No a ted je to rok. Rok od doby, co byl počat v našich hlavách tenthle svět a tenhle web. Do jeho uploadu zbývalo sice ještě pár měsíců, ale jeho archaická, vzhledově pěkná, ale technicky předpotopní forma už existovala. Ted tu máme konec prázdnin, a tak je jasné, že od září začneme zase hrát. Mě čekají, v roli PJ veliké úkoly. Udělat v hlavách hráčů pořádek, co se týče herních mechanismů, dostat postavy zpět na jedno místo a možná, to je jen taková představa, přejdeme na DrD+. Nuže?! Do boje!

Obroda

Přišel podzim a s ním obnovení hráčské aktivity. Už ne u nás doma, ale pěkně v klubovničce. Bohužel termíny kdy jsem mohl já se neshodovaly s možnostmi jiných, a tak nás opuští tandem Zdeněk a Standa. Naopak přicházejí dva nové, ještě řekl bych nezkažené přírůstky. Jarek a Helga. Aby se neřeklo, tak jsme začali zase znova na konturách nového světa. Zdeňkův díl práce ne světě přebral Radek. Rozhodl jsem se méně pučovat kormidlo hry jiným a nastulil tvrdou vládu Pána Jeskyně. Výsledky se dostavily. Najenže tulik mrtvul tu ještě nebylo a navíc i u nejvíce oblíbených členů družiny, ale přestalo to být bezduché hraní (no idyla to taky není, co si budem povídat). Začalo se hovořit s cizími postavami a vymýšlet situace, které PJ rozhodně nečeká. A pak taky postavy. Konečně přestávají být snůškou čísel. Začínají se rýsovat jejich nejen fyzické, ale i duševní obrysy… (Dík za Vukogvazdský dotazník!)

A čas šel dál

A hrálo se a hrálo, ale bylo nás moc. Klubovna se stěhovala, lidé odpadali a nakonec jsme zbyli čtyři poslední.

Bohužel s možnostmi hraní, které nebude plné překřikování se objevila jiná překážka, nedostatek času. Hraje se s měsíčními intervaly, děj se kouskuje. Snad se to zlepší, do té doby se musíme potloukat jak to jde…

Další sekce