Udělat objednávku stovky diářů pro trpasličí obchodní komoru takhle těsně před koncem roku jednoho vyčerpá. Večer jsem si lehl na pohovku, ulil brandy a začal pomalu slabikovat (ano, je to ostuda, vazač knih se teprve učí číst) další stránky z knihy o úžasných dobrodružstvích reka Thorina Pavézy.
Najednou se setmělo a já se propadám kamsi do hloubky.
Žuch!
Ležím na studené zemi. Zvedám se, ale moc to nejde. Jsem doslova ověšený harampádím. Za pasem mě tlačí sekera do pánve a pochva s dýkou do stehna.
Vydám ze sebe zoufalý výkřik: „Néééééé!“
To čtení mě nějak pohltilo.