Povyk na hradě

Období: prosinec 1281
Postavy: Bjorn, Brus Weine, Krvavá Devítka, Froliš, Hanibal, Le Pich, Lothar, Tonda
Datum: říjen 2016

Brus s Le Pichem se každý zvlášť pokoušeli sledovat Lothara odváděného na hrad až k bráně, aby se ujistili, že se dostane až dovnitř. Le Pichovi se podařilo zahrát si na výrobce svíček a nenápadně tak Lotharovi sdělit, aby ve svém okně zapálil světlo.

Mezitím Froliš nechal zmizet vodu ze studny poblíž hořícího nevěstince. Lidi pokoušející se uhasit požár tak museli udělat dlouhý řetěz až pod hradby, kde zbyla po nedávných deštích obrovská kaluž. V nastalém zmatku se Froliš pod závojem vyčarované mlhy připlížil až k hradbám. Pak se pomocí kouzla propadl do země v místě štoly, která odvádí vodu z nádvoří hradu. Proplížil se až k ústí na nádvoří hradu. Tam vyslechl rozhovor dvou mužů, kteří se dohadovali o zítřejším rituálu. Jednomu z nich se věc příliš nelíbí a raději by z celé záležitosti vycouval. Ve smradlavé šachtě strávil Froliš zbytek noci.

Při návratu od brány potkal Brus Hanibala, který se vrátil ze svých meditací. Při vítání jim však neuniklo, že jsou sledováni. Jednalo se o nějakého půlčíka, který vylezl zpoza haraburdí. Hanibal na něj poštval psa, ovšem ludka si nenechal nic líbit a ostrým hlasem si sjednal respekt i sympatie zároveň.

O několik chvil později se tak družina sešla v hostinci, kde už čekali Bjorn s Le Pichem. Pod vedlejším stolem se válel týpek, co přišel vyzvídat, kdo zapálil nevěstinec. Porada se vedla v duchu plánu na zítřejší den. Je jasné, že na hradě se má udát něco nekalého a dobrodruhové se to pokusí překazit. Tonda, jak se jmenoval ludka přivedený Brusem a Hanibalem, znal strážného, který by družinu za úplatek propašoval do hradu. Otázkou však bylo, jestli něco nevymyslí Lothar.

Lothar dobývá hrad

Ten se právě vrátil z průzkumu hradní věže a vstoupil do „své“ ložnice (stále kouzlem proměněný v jednoho z členů rodu pánů ze Strmilova. Jenže zde nebyl sám. Koutkem oka zahlédl, jak se na něj vrhá postava v bílé róbě.

„Miláčku! Tak dlouho už na tebe čekám!“

Jakási ženština se na něj vrhla. Jen taktak se dokázal Lothar vyhnout objetí a chytl neznámou za paže. Bylo šero, a tak nešlo úplně poznat, o koho se jedná. Oblečená pouze v noční košili a teplým pláštěm kolem ramen.

„Co se děje? Chci, abys mne obejmul. Toužím po tobě!“

Sápala se na Lothara jako divoká kočka, v očích se jí leskla touha a vášeň. Lothar se snažil udržet si ji od těla, aby neporušil iluzi.

„Kde jsi celou noc byl! Po takové době jsem myslela, že strávíme noc společně v náručí. Manžel teď tráví noc s tím černým netopýrem. Cítím se tak sama…“

Lothar konečně odpověděl: „Dnes ne drahoušku. Mám za sebou náročnou noc.“

Žena pustila jeho paže a její tvář se změnila. Začala připomínat nasupenou saň. Napřímila se a promluvila: „Tak pokud nemáš zájem, já také ne. Už za mnou do konce své návštěvy na našem hradě nechoď!“

Vyrazila ze dveří, plášť za ní vál, jakoby se proháněl po chodbách vichr.

Lothar si utřel pot z čela, zapálil světlo v okně a čekal. Le Pich vyrazil z hospody. Nenápadně se proplížil k hradbám, s pomocí lana s kotvičkou je hravě překonal a vyšplhal až ke  komnatě, kde svítil plamínek lampy. Bylo dohodnuto, že Lothar se ráno pokusí pro družinu v podobě šlechtice poslat a tím dostat dovnitř hradeb.

Ráno

Ráno Lothara vzbudilo volání „Hoří seno! Hoří! Rychle hasit!“ Nikdo totiž netušil, že Froliš se vzbudil ještě před rozbřeskem a vkradl se na nádvoří hradu. Rozhodl se totiž, že bude vyvolávat zmatek. Tentokrát mu však trik s magickým vyschnutím studny nevyšel. Skryl se proto narychlo v sýpce a pozoroval mumraj. Lothar, který na sebe vzal opět původní podobu, se zase zamaskoval kouzlem cizí tváře. Nařídil svému kominíkovi, aby poslal sluhu do hostince pro pana Huberta Slaměného a jeho kumpány, že s nimi hodlá dojednat včera neuzavřený obchod. Komorník se sice přání pána podivil, vždyť, na hrad nejsou povoleny ze strany pana ze Strmilova žádné návštěvy. Jenže jeho pán stojí před ním, a ač lehce nachlazen spíš skřehotá, než mluví, jeho příkaz je jasný.

Za chvíli už tedy sluha peláší do městečka. Zbytek družiny probuzen po náročné noci, si dopřává bohatou snídani, než se na hrad odebere. U brány je však hlídka nechá do hradu projít až po delším přemlouvání. Lothar, stále změněný v již mrtvého šlechtice, družinu přivítá. Uchýlí se s do hradní kuchyně. Než však stihnou zapříst rozhovor, objeví se opět komorník.

„Pane, snídaně a porada s ostatními členy rodu je přichystána. Váš bratr se již zlobí, že tam nejste a nechal, abych pro vás poslat.“

To se dalo čekat, pomyslel si Lothar, další komplikace. Pak nahlas řekl, předstíraje struhadlo v krku: „Sděl mým rodinným příslušníkům, že jsem nemocen a porady se neúčastním.“

„To není moudré, pane, váš bratr bude trvat na tom, abyste se dostavil. Tato rodová rada je velmi důležitá, jak dobře víte.“ Je to výborný komorník, pomyslel si Lothar a omluvně se zadíval družinu.

„Musím jít, pánové, naši záležitost dořešíme potom.“

Odebral se do horních pater. Na snídani schytal od svých bratrů a synovců pořádný kartáč za nedochvilnost a za své noční dobrodružství s nevěstincem, o kterém se samozřejmě všichni dozvěděli.

Chvilku pro sebe každý z družiny využil jinak. Zatímco Tonda neváhal a začal si pokoutně cpát za košili klobásy z hradních zásob, Le Pich navázal rozhovor s jednou z kuchařek. Dozvěděl se, že tajemný host hradního pána nevychází z komnaty a neholduje ani jídlu ani pití. Nikdo ani neví, kde se na hradě vzal, jak a kdy přesně přijel. Vše je velmi podezřelé. Krvavá Devítka vyšel na nádvoří a zhodnotil obranu hradu.

Lothar se po chvíli vrátil zpět. Snídaně a porada byly krátké. Po soumraku má začít jakýsi rituál. Cílem je přivést rod panů ze Strmilova zpátky ke slávě skrze dávného předka, co padl v bitvě. K tomu má dopomoci čaroděj – muž s červenobílou maskou, který byl poradě přítomen, ale ani nehlesl. Potřeba budou pečetní prsteny rodu. Lothar jej naštěstí našel v komnatě. Hradní pán mu ale přikázal, aby rychle vyřídil své věci a poslal družinu z hradu pryč. Už tím, že je vpustil, dovnitř, mohl ohrozit celý plán. Komorník na Lotharův příkaz povolal doprovod mrtvého bratra pána ze Strmilova. Lothar přikázal svým lidem, aby se převlékli do šatů družiny a naopak družiníci na sebe vzali stejnokroje. „Běžte a pátrejte po tom, kdo včera zapálil nevěstinec. Byl to útok na mne!“ Rozkázal Lothar svým domnělým poddaným.

Z úst hlavy rodu padlo, že na večerní obřad bude třeba skřetí magie, přičemž skřetí kouzelník je jako zajatec držen v hradní kobce. Lothar, Brus, Hanibal a Devítka se proto vydali na nádvoří zjistit, kde žalář leží a zda by se do něj dalo dostat. Tonda se rozhodl nepromarnit jedinou příležitost a ochutnat vše z hradní kuchyně. Le Pich se vytratil prozkoumat, co cenného se skrývá v hradních komnatách.

Frolišem zapálený požár byl mezitím uhašen a tak nastal čas založit oheň nový. Sýpka brzy začala doutnat. Jenže náš žhář již nebyl dostatečně opatrný a někdo jej zahlédl, jak ze sýpky vybíhá do stájí, kde se chtěl schovat. Okamžitě se k zadnímu traktu hradu začali sbíhat stráže s halapartnami a budovu obklíčili.

To už se však Krvavá Devítka skláněla nad dvěma omráčenými hlídači žaláře a odtahoval je do výklenku. Lothar s Brusem otevřeli zámek cely a vytáhli ven skřeta v řetězech. Ty mu odstranili. Těch pár slov, co pochytili během pobytu na severu, jim umožnilo zjistit několik základních informací. Hlavně to, že skřet chce chystaný rituál dobrovolně provést. Součástí má být oběť cizokrajinného zvířete. Devítka zavětřil. Skutečně, v zadní cele podřimovala wywerna. Stačilo do ní šťouchnout železem. Probudila se a začala syčet. Devítka se vrátil zpátky. Hodil si na rameno jednoho z bezvládných stráží. „Musíme se zbavit svědků. Hodím je oba té potvoře!“

Proti tomu se začal ohrazovat Brus. „To teda ne! Přece je nezabijem jen kvůli tomu, že jsou to stráže! Vždyť jsou to taky lidi.“

Strhla se hádka. Skřet neváhal a využil situace. Pleskot jeho nohou o kamenné schody zaslechli už pozdě. Brus za ním vyběhl. Devítka to vzal jako své vítězství v hádce a předhodil nebohé strážce jako potravu nestvůře.

Naštěstí před vchodem na nádvoří měl hlídat Hanibal. Skřeta však nezastavil. Ten máchl v běhu rukou prudkými gesty a zamumlal něco svojí hatmatilkou. Do Hanibala jakoby narazilo beranidlo a spadl na zem. Skřet proběhl kolem něj. Brus vyběhl ven. Bylo však už pozdě. Skřet se krčil za hradním pánem.

Mezitím Froliš za pomoci svých kouzel prošel hradbami ven, aby se vyhnul hlídce prohledávající stáje. Ozval se však poplašný roh. Je jasné, že uvnitř hradu se něco děje. Rozhodl se schovat v křoví pod hradebním náspem. Při přesunu jej však spatřila hlídka a začala pálit šípy. Froliš palbu opětoval a dva maníky z hradní stráže prošpikoval jako ražničí. Sám se však při úprku po nerovném terénu zranil. Rozhodl se pro návrat do hostince. Zburcuje Volka, Smola Pachola a Zorana. Je jasné, že odjezd bude muset být kvapný.

Bitva vzplála

Hradní pán vyhlásil poplach. Jenže velká část lidí z posádky se věnovala hašení požáru a všude byl obrovský zmatek. Lučištníci na hradbách ukazovali kamsi ven. Lothar vyběhl ze sklepení, Krvavá Devítka se rozhodl otevřít poklop na nádvoří a vypustí wywernu. Tonda se pokoušel nacpat do kapes poslední jídlo. Le Pich mezitím proplouval komnatami a bral cokoli, čím by si přilepšil do vlastní kapsy. Bránu zablokovali stráže s halapartnami a začaly ji zavírat. Situace vypadala beznadějně a rozum velel dostat se co nejrychleji pryč.

Vyběhnuvšího Tondu na nádvoří obklíčili ozbrojenci. Lothar s Hanibalem se pokusili dostat k bráně, ale palba šípů z hradeb jim neumožnila překonat celé nádvoří. Brus stál proti hradnímu pánovi, který se ukázal jako výborný šermíř a ještě zvládl vykřikovat své rozkazy posádce. Le Pich zaslechl ryk z nádvoří. Vak už měl nacpaný dost, rozhodl se přilít olej do ohně, a to doslova. Ložnici rychle proměnil v hořící peklo a okny hradního paláce se začal valit dým. Bjorn se mezitím rozhodl, že osvobodí zajaté dívky, které měly být obětovány během rituálu.

Mezitím Lothar využil svých schopností a proměnil Tondu i Hanibala do podoby hradního pána. Jenže v té chvíli se otevřelo okno. Černá postava s bledou maskou vykoukla ven. Jemným pohybem ruky naznačila, že má situaci pod kontrolou a Lotharovo zaklínadlo selhalo. Za rohem se Brus snažil prosekat přes hradního pána ke třetímu kouzelníkovi. Toho využil Hanibal a skřeta skolil šípem.

Lothar se rozhodl zopakovat svůj trik. Černokněžník tentokrát zaklínadlo nezlomil, ale otočil hlavu na Hanibala s lukem. Ten se začal otáčet a zamířil na Tondu. ten jako falešný hradní pán se vší autoritou začal vydávat rozkazy k otevření brány a ústupu. Hanibal však zatím nevystřelil. Se zkřivenou tváří odolával síle cizí mysli. Z hradu začali vybíhat členové strmilovského rodu a s překvapením pohlédli na to, že zde mají dva vůdce. Jeden z pánů se pokusil nenápadně vytratit z hloučku, čehož si všimnul Le Pich chvatně opouštějící scénu. Nabídl mu, že jej z hradu bezpečně dostane. Začali obíhat věž směrem k Frolišem objevené výpusti.

Z jižní strany nádvoří se mezitím ozval řev, jak se wywerna začala sápat ven ze sklepení poklopem, který otevřel Devítka. Vyskočila ven, rozepjala křídla. Devítka ve snaze vydráždit ji, napjal luk a vystřelil. Zasáhl křídlo. Netvor zařval podruhé, vzlétl do výšky a zamířil na severovýchod pryč z hradu. Prostor za hradbami začala kropit další sprška šípů. Mezi kapkami prokličkoval Le Pich se svým novým doprovodem a vklouzli do kanálu. Hanibal nadále bojoval s příkazy ve své hlavě, které mu velely zastřelit falešného hradního pána – Tondu jednou dobře mířenou ranou. Lothar se kryl před palbou shora. Bjorn vyběhl z budovy obklopen hloučkem vystrašených dívek. Z hradních oken se začal valit smolný dým. Bílá maska se naklonila a vyskočila z okna. V mžiku se z černých plášťů staly netopýří křídla a třepotajíc zmizely v oblacích kouře.

Posádka hradu se rozeběhla do paláce ve snaze začít hasit a zachraňovat lidi uvězněné v hořící budově. Zbývající družiníci na nic nečekali a vyběhli ven otevřenou branou. Vstříc jim už jel Froliš s koňmi.

„Sluhové na nás čekají s povozem za městem. Rychle!“

Komentáře




hrani/pribehy/povyk_na_hrade.txt · Poslední úprava: 14.10.2016 autor: korhul
CC Attribution-Share Alike 4.0 International
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0