31.01.2021, Postavy: člověk Evžen, skřet Cháart, ork Kobzol, člověk Letorn
Ráno se postavy vydaly na průzkum vesnice. Všude se samozřejmě rozkřiklo, jaký poprask vzbudili dobrodruhové v hostinci U Ruky nebožtíka předchozí večer. Kobzol navštívil kováře, kterému nechal bronzovou sochu z hnízda harpyjí výměnou za opravu nalezené zbroje. Evžen se vydal nakoupit zásoby na statek. U studny si postavy poslechly několik dalších historek o tom, proč jsou cesty ve vsi lemovány červeným kamením.
Cháart zkoumal staré pohřebiště, přitom si všiml strážních věží a lelkujících členů domobrany. Když se postavy sešly na kopci v starodávném chrámu, strážný Jarve od severní věže se k nim z dlouhé chvíle přidal a zasvětil družinu do sporu mezi paní Pollmorovou a sládkem Yawimem. Prozradil jim také pravý účel lemování vesnických cest. Postavy také objevily nápis na obelisku. Jelikož úplněk nastane až za šest dní, nezbývá jim než čekat, pokud chtějí hrobku objevit.
Na oběd zašla družina k Yawimovi. Potížista Kobzol si z pochopitelných důvodů nemohl přečíst nápis nad vchodem, a tak hned hostinskému vmetl do tváře urážku spojenou s jeho nízkým vzrůstem. Málem tak zavinil další konflikt. Protože se však Yawim doslechl o cizincích předem a řekl si, že je zkusí využít pro své plány, protentokrát svoji pýchu odložil stranou a vše se obešlo jen s drobným škádlením (navíc bylo v hospodě málo těch, kdo by mu mohli pomoct přeprat osvaleného orka, který jak se zdá nejde pro ránu daleko). Družina se tak dozvěděla o Yawimových velkých plánech a o tom, jak jim stará Pollmorka brání. Tím si získal sympatie postav, které mu slíbily, že ho podpoří při převzetí moci ve vsi. Yawim jim řekl, že má na své straně už dost vesničanů, ale pro případ, že by dělala potíže domobrana, bylo by dobré, aby postavy působily jako prvek k odstrašení všech pokusů použít sílu. Evžen přispěl s nápadem, že by nebylo špatné zařídit to, tak, aby co nejvíce osob spřízněných s Yawimem mělo ten večer hlídku, což by se dalo zařídit zfalšováním rozpisu, který paní Pollmorová vyvěšuje v Olmově hostinci. Yawim družině za spolupráci nabídl, že mohou nerušeně hledat Nepolovu hrobku a nechat si všechny poklady v ní a dále doživotní ubytování a stravu u něj v hostinci. Nakonec se však nechal ukecat i k vyplacení odměny v hodnotě sedmi stříbrných na hlavu.
Aby družina unikla podezření, že se paktuje s Yawimem, sehráli se sládkem scénku, jak je po obědě vyhazuje ve zlém z hospody. Cháart si všiml, že nedaleko od Tří lebek bydlí bratr Sturkas. Rozhodl se, že si ho trochu proklepne a bude sledovat jeho každodenní rutinu. Nenápadě se za ním plížil po vsi a sledoval ja kárá vesničany za jejich prohřešky. Kobzol zamířil ke kovářovi urgovat u něj opravu zbroje, aby byla do zítřka zaručeně hotová. Přišla tam však pro něj kovářova dcera, že si jej volá paní Pollmorová a chce s ním osobně mluvit. Kobzol řek, že teda půjde. Cestou se na návsi potkal s Evženem, který ho zaúkoloval, aby pokud možno ukradl papyrus, na který stařešina píše rozpisy hlídek. Cháart, který si všiml kam má Kobzol namířeno, zanechal sledování Sturkase a přikradl se pod okno, aby si taky vyslechl, co se bude dít. Paní Pollmorová Kobzolovi vyložila, že by chtěla, aby pro ni zničil Yawimovi veslice. Kobzol si nechal na stůl vyskládat mince, aby měl představu, kolik stříbra za to dostane a pak souhlasil pod podmínkou, že mu paní Pollmorová napíše na papyrus, kolik peněz mu slíbila. Za chvíli už vycházel a mával na Evžena listem na kterém byla uhlem načmáraná velká jednička a pětka. Evžen se pak proplížil k Yawimovi, kde sepsali falešný rozpis hlídek tak, aby zítra po setměni bylo v domobraně co nejvíce Yawimových spřízněnců. Dohodli se taky, že Yawim schová svoje lodě, aby to vypadalo, že je někdo ukradl.
Letorn se mezitím vydal do chatrče porodní báby NIrvey. V začouzeném kutlochu se mu vehnaly slzy do očí, ale bába se už doslechla o předchozích činech družiny a pojala nápad, že Letorna využije k odstranění svého rivala Sturkase. Nabídla mu přístup ke svým zásobám bylin a lektvarů výměnou za to, že Letorn rezavého bratra otráví dodaným jedem. Letorn úkol přijal.
Hráči vymysleli plán na večer, jak zaměnit rozpis v hospodě a podstrčit jed Sturkasovi. Až si bratr odskočí, Cháart a Kobzol vyvolají rozruch, Evžen vymění rozpis visící na trámu a Letorn vlije do korbele jed dodaný Nirveou. Před tím se ještě Kobzol vytratil z hospody tak, aby ho paní Pollmorová viděla a měla důvod si myslet, že odešel zlikvidovat Yawimovi veslice.
Pak nastal okamžik akce. Cháart si vyhlédl jednoho tlustého vesničana a počastoval ho nelichotivou urážkou. Ten si to nenechal líbit, svým panděrem se pokusil skřeta odpálit a dát mu tak za vyučenou. Bohužel hbitý Cháart uskočil a tlusťoch setrvačností vrazil do stolu ostatních sedláků, které polila medovina z převrácených pohárů. Začala další mela. Zatímco Evžen dokázal provést výměnu rozpisu, aniž by kdokoli cokoli zaznamenal, Letorn zaváhal a jed do Sturkasova poháru vylít nestihl. To už ale před ním stál jeden z vidláků a kasal si tukávy, že mu naloží co proto. Čaroděj se však nezalekl, kolem něj se rozprostřela aura strachu a zoufalství. Vesničan se vrhl s hrůzou pod stůl. Nekromantův přízračný pohled ho bude budit ze sna ještě několik dní. Získal tak okamžik pro vmíchání jedu.
Evžen zatím hodil krýglem a uzemnil s ním dalšího štamgasta. Kobzol se vrhl mezi další skupinku násosků a jednoho z nich poslal do bezvědomí. Rány začaly létat z jedné strany na druhou. Nejhůř na tom byl stařík Letorn, na kterého se sesypali dva mladí chasníci a začali mu nakládat na hřbet. Nicméně podařilo se mu z obklíčení vykroutit a s vypětím zbývajících sil svým hlasem ovládl prostor a rvačku zastavil. To už se do hospody vrátil také Sturkas a hostinský Olm krčící se doteď za pultem, vyskočil ozbrojen dvěma pánvičkami vykázal družinu ze svých prostor. Kobzol by sice ještě rád nechal tancovat své pěsti po ksichtech kotlinských, ale opanoval se a složil ruce na hruď.
Postavy si tedy sbalily saky paky a odešly přespat k Yawimovi. Když pak Cháart před ulehnutím vyhlédl oknem do tmy, uviděl jak se u Sturkase svítí a bratr zvrací na zápraží jako zdutá koza. Evidentně pokus o otravu přežil, i když ne bez následků.