Toto je starší verze dokumentu!


Ostrož

O velkém letním trhu vyrazil jeden nepoctivý sedlák do Ostrože, že se tam pobaví. Byl to známý lakota, čeleď špatně platil a sám si žil málem jako nějaký zeman. Vzal starou kulhavou herku a dal jí k žrádlu nějaké bejlí, po kterém jí nohy běhaly jako strunky. Koně se mu podařilo draho prodat a pak celý den chodil po městě, ale pořád nemohl narazit na nic, co by ukojilo jeho rozmar. Rozhodl se, že zkusí štěstí v krčmě. Dal se na hru v karty, ale než odbyla půlnoc, celý svůj výdělek prohrál s nějakým pocestným. Marně se vztekal, marně tvrdil, že cizinec určitě nehraje poctivě. Nakonec ho z hostince vyhodili. Popadla jej z toho taková zloba, že se rozhodl, že si na protihráče počká, omráčí ho sukovicí a peníze si vezme zpět. V tu ránu však nad ním zašuměla křídla, čert ho chytil za ramena a odnesl. Od té doby už sedláka nikdo neviděl.

Město má strategickou polohu na soutoku Blyštiny a Opravice. Vzniklo postupným rozvojem hradiště chráněného původně jen řekou a vysokou skálou.

V Ostroži se schází pravidelně jednou za rok zemský sněm jakožto nejvyšší orgán obou spojených svobodných zemí, tj. Ostředku a Podhůří. Zároveň je sídlem biskupa a celé církevní správy obou zemí. Hrad pak slouží jako sídlo nejvyššího zemského purkrabího, velitele zemské hotovosti, jemuž jsou podřízeni všichni purkrabí ostatních hradů.

Měšťanem města se může stát každý, kdo vlastní dům za hradbami města a pobývá ve městě nejméně jednou ročně. Jen ti měšťané, kteří odvádí ročně do pokladny města alespoň tucet dukátů, mohou být voleni a volit do městské rady konšele. Radních je celkem deset a volí ze svého středu purkmistra, který jim předsedá.

Městská rada je často ve sporu s představiteli šlechty, neboť významné rody mají ve městě každý svůj dům. Měšťané proto neváhají a kdykoli mohou, trestají pýchu aristokratů schvalováním nejrůznějších vyhlášek a nařízení, které jim komplikují život. Rivalita se projevuje také mezi hradní posádkou podřízenou nejvyššímu zemskému purkrabímu a městskou hlídkou, která podléhá purkmistrovi nebo k tomu určenému radnímu. Nezřídka lze spatřit, jak se strážní s vojáky hádají o to, zda bude zločinec odveden do městské šatlavy nebo hradní hladomorny.

Centrum města se nachází okolo Velkého rynku, na němž stojí krom jiných domů také radnice, velký zájezdní hostinec a městské divadlo. Severně od něj leží Chrámový rynek s domem biskupa, ale především se vstupní branou do chrámu boha Žírna, patrona města. Tato kamenná stavba je obehnaná vysokou zdí střežící chrámovou zahradu. Přináleží k němu také celý blok domů kláštera řádu Zlaté hvězdy s pivovarem, spisovnou a klášterním dvorem.

Ve městě jsou přítomné cechy všech možných řemesel. Rovněž zde prodlévá celoročně řada kupců mířících na jih do Pomoří za vínem a kořením, na východ do měst trpaslíků kvůli jejich vzácným výrobkům i na sever do Podhůří, kde lze opatřit kůže, trofeje i vzácné přísady. Na jih je možné se dopravit nejen po zemské silnici, ale také po řece, třeba je však dávat na zrádné mlhy z hvozdu a nebezpečné víry.

V průběhu let vzniklo pod domy měšťanů několik sklepení, která byla postupně navzájem propojena složitou sítí podzemních chodeb. Ovšem jen opravdu znalí dokáží tento labyrint projít křížem krážem. Povídá se, že nejeden nešťastník se již v městských katakombách ztratil a jeho duše je odsouzena k věčnému bloudění v temnotách.

Další legenda, která se mezi obyvateli vypráví, souvisí s již zmíněnou Žírnovou svatyní. Každá ze dvou věží chrámu je osazena čtyřmi kamennými sochami zvanými čerti. Jedná se nadpřirozené strážce posvátného háje, jenž v místě stával. Biskup Boruvít, který přinesl do tohoto kraje víru ve svatou pětici však tyto démony proklel a donutil je sloužit ku prospěchu města. Od té doby tak drží stráž a v noci se probouzejí. Snášejí se shora na ty, kdo páchají nepravosti v ulicích po setmění. Kdo se jim dostane do spárů je ostrými zobany mučen a drcen kamennými pěstmi. Jiného mohou popadnout drápy na nohou, vynést vysoko nad zem a pak pustit. Říká se, až bude městu nejhůř, snesou se na nepřátele a toto bude jejich poslední služba. Pak budou volní.

Avšak ani tato hrozba nebrání tomu, aby se ve městě vyskytovali různí šejdíři a nepoctivci, stejně jako jinde, kde se to hemží penězi. Takováto cháska kuje pikle obvykle v hostinci Za Vartou na Dolním trhu v jižní části města, o němž se mezi zasvěcenými tvrdí, že má nejlepší napojení na podzemní chodby. Na Dolním trhu je vůbec dobré dávat si pozor na podvody všeho druhu a lépe je nakupovat na trhu Horním.

V Ostroži žije také početná enkláva ludků, a to v jeho severovýchodní části města kolem Studenecké brány. Tvoří asi čtvrtinu obyvatel města, avšak nemohou se státi měšťany. Přesto je jim umožněno vykonávat počestná řemesla, být členy cechů a pobývat v bezpečí za hradbami města. Je tomu tak prý z toho důvodu, že kterýsi jejich předek zachránil život vysoce postavenému měšťanovi. Jména těch dvou však zavál čas.

Mapa města Ostrože