Spolky, bratrstva a cechy

Na obchodu nikdo netratí.

Po vzoru sdružení kupců z východního pobřeží vznikla v Aqelu obchodní gilda těch, kteří vyvíjí činnost na stezkách vedoucích po březích Blyštiny na sever. Postupně si upevnila své postavení ve městech v Pomoří, rozšířila se nakonec i do Ostředku a nyní připravuje další expanzi do Podhůří.

Cílem sdružených obchodníků je prostřednictvím vzájemné spolupráce maximalizovat zisky z obchodu. Jejich heslo by bylo pravdivé, pokud by ovšem Šarlatová hanza nepracovala usilovně na tom, aby její členové získávali privilegia a monopoly pro obchodní transakce v jednotlivých významných městech a dalších tržištích, díky kterým si pak mohou diktovat podmínky výhodné především pro ně samotné. Vše samozřejmě za slib, že část zisku poputuje do kapes pomazaných hlav. Povedlo se jim prosadit u zemského sněmu zákon, který umožňuje městům, v rámci ušlechtilého boje proti šizení mír a vah, vyloučit z obchodu ty kupce, kteří nejsou členi. Hanza se naopak zaručila, že bude vlastními silami trestat ty obchodníky, kteří by se dopouštěli podvodů a předražovali své zboží. Další způsob, jak si společenství buduje svoji moc, je poskytování půjček a braní zástav.

Tam, kde se hanza uchytí, bývá dosazen některý z jejich členů jako hlava místní organizace. Často se jimi stávají schopní vojáci nebo státní úředníci, které gilda stahuje ze služeb eráru. Několik takovýchto místních poboček pak koordinuje oblastní šéf, takzvaný faktor, zpravidla zkušený a bohatý kupec. Faktoři se pak scházejí na hanzovním sněmu, kde rozhodují o společných záležitostech a koordinují své postupy.

V Ostředku zatím ovládá hanza obchod ve městech Mostec a Lesní Vranov a zajistila si monopoly na export nebo import různých druhů zboží na dalších místech. Proslýchá se však, že je také semeništěm špehů pomořanské výzvědné služby, a proto se jí na jiných místech úplně skvěle nedaří.

Členové Šarlatové hanzy se poznají dle medailonů s rubínem, který si musí obchodník na své náklady nechat zhotovit, aby dokázal, že je dostatečně movitý a bude pro obchodní cech přínosem.

Občas je prostě potřeba se někoho zbavit. Vykonat spravedlnost, když ji světská moc odmítne dát průchod, nebo si prostě jen vyřídit s někým účty. Pokud je potřeba to udělat skrytě a nenápadně, je nejlepší obrátit se na členy zmijí. I když slovo obrátit se, není úplně přesné. Členové tohoto cechu nájemných vrahů si své zákazníky hledají sami. Kdo jim nosí informace, to se neví. Dohady jsou různé – porušování zpovědního tajemství, klepy z hospod a nevěstinců, to že si někdo nedá na veřejnosti pozor. Každopádně jednoho dne zaklepe na vaše dveře pocestný a požádá o nocleh. Během večeře vám sdělí, že vám může pomoct od toho, co vás žere a zbavit vás nepřítele. Rychle, účinně, diskrétně a tak, aby na vás nepadlo podezření. Představení cechu vybírají za jeho členy sirotky a nalezence. Členové zmijí bývají perfektně vycvičení asasíni. Kdo je cvičí a kde mají své ústředí je však tajemství, které nesmí být prozrazeno. Členové cechu se řídí kodexem, který nesmí být pod trestem smrti porušen. Jsou povinni vyhledávat své zákazníky podle toho, co se dozví, ale na druhou stranu se musí vystříhat toho, že by svým jednáním vytvářeli podmínky pro vznik zakázek. Jejich úkolem je vyhledávat hněv, zlobu, nenávist, žárlivost a další negativní emoce. Tím, že vykonají vraždu je vlastně pomohou nasytit a eliminovat a tím pomáhají společnosti. Za služby cechu se platí penězi. Platí vždy objednatel, člen cechu nesmí ani pomyslet na to, že by si vzal něco z majetku oběti, rovněž je povinen odmítnout zakázku, pokud by vražda měla být provedena z důvodu, že objednatel se chce zmocnit majetku oběti. Proto si každý člen cechu objednatele pečlivě proklepne. Cech působí ve všech známých zemích, a tak se dříve nebo později objeví na prahu toho, kdo jeho služby uvítá. Členové cechu se mezi sebou poznají podle speciální dýky s rytinou hada.

V každém větším městě funguje nějaká zločinecká organizace místních rváčů, povalečů, většinou sdružená okolo místní knajpy. Jedině měsíční bratrstvo ale disponuje rozsáhlou sítí spolupracovníků složenou z putykářů, mlynářů, nevěstek, žebráků, sirotků, pohodných, katů, hrobařů, tuláků a dalších bezectných osob. Jeho členové žijí na okraji společnosti, a tak se neštítí vykonávat služby jinak nedostupné a obchodovat se zbožím jinak nesehnatelným. Jejich služby využívají obchodníci pro pašování zakázaného zboží a doktoři z univerzit k získání podivných substancí ke svým výzkumům. Patronem bratrstva je bůh Časlij a jako takové spíše připomíná volně propojený kult. Organizace má několik středisek ve velkých městech a podhradích, kde buduje chrámy jež jí slouží jako ústředí. Struktura není pevně daná, neustále v ní probíhá boj o moc a postavení. Každý člen má volnost v tom, komu dá důvěru a bude jej následovat. Vůdčími postavami se tak stávají ti, co dokáží budovat jemné sítě kontaktů, rozdělovat mezi své příznivce jednotlivé kšeftíky, rozdělovat zisk z činnosti bratrstva a zároveň udržovat jemné napětí protichůdných zájmů svých členů v křehké rovnováze. Měsíční bratrstvo spoléhá na osobní kontakty a známosti. Proto jednotlivé místní buňky vysílají své členy vždy na nějaký čas do učení do ostatních míst působení, aby bylo zaručeno, že v každém místě bude vždy někdo, kdo ověří příslušnost neznámých osob k organizaci.

Pod úřad Nejvyššího zemského purkrabího spadá i organizace špehů v zemských službách. Nemá sice žádný oficiální název, ale purkrabí sami říkají, že je to jejich třetí oko, které dohlédne tam, kam oni z věže ostrožského hradu nedohlédnou. Je to vojenská organizace s pevnou hierarchií. Velitelem špehů je tajný pobočník purkrabího, jehož identita není známa, obecně se soudí, že je to někdo z urozených rytířů. Expozitury rozvědky se nacházejí na každém zemském hradě pod vedením zemských purkrabí. Třetí oko rekrutuje své členy po celém Ostředku a Podhůří. Jeho úkolem je především odhalovat konspirace vedené proti zemským úřadům a odhalovat černý obchod. Síť agentů je rozsáhlá, nejeden šlechtic by byl možná překvapen, kolik členů jeho družiny na něj zároveň donáší k purkrabímu. Současný purkrabí sice rozvědku používá uvážlivě a zdrženlivě, ale v rukou někoho, kdo by ji chtěl zneužít k vlastnímu prospěchu by mohla být velmi nebezpečným nástrojem. Zároveň je třeba dodat, že velikost rozvědky má i stinnou stránku spočívající v tom, že mnoho těch, kdo je zapojených v jejích operacích je zároveň členem i jiných tajných organizací, kam tak proudí cenné informace. Kult draka V mnohých městech jsi našel na domech nenápadnou značku ve tvaru medailonů, které jste již našli dříve. Informace o tom, co je to za znamení se hledají špatně, ale přece jen jsi něco vyšťoural. V každém městě bývají nanejvýš dva takové domy. V noci se v nich scházejí členové kultu. Chodí zahaleni v kápích a se škraboškami, aby je nebylo poznat. Pořádají hostiny při nichž se konají jakési seance. Symbol, kterým se zaštiťují má představovat dračí oko, ke kterému se kultu obrací jako ke zdroji své síly. Dále jsi slyšel že vůdce kultu dokáže cestovat nadpřirozenou rychlostí mezi jednotlivými lóžemi. Během jednoho večera je prý schopen navštívit setkání v několika vzdálených městech.

Starý potulný žebravý mnišský řád, který byl založen na ochranu pocestných a chudého venkovského lidu. Členové této řehole se rekrutují z klášterů v Dolanském knížetcví, odkud vyrážení do celého světa plnit své poslání. Šíří slovo boží, léčí, vymítají běsy nebo vyhánějí netvory. Na území Ostředku a Podhůří jich působí velmi málo. Jejich odznakem je hůl, šedá kutna s charakteristickou kapucí opásaná povříslem a mošna s typickou výšivkou spirály, která představuje cestu na věčnost. Tím jak se za pomoci božího slova zastávají těch nejmenších, dostávají se často do sporů se světskou mocí. Nejeden člen řádu tak byl již vsazen do žaláře, mučen nebo popraven pro zpupnost vůči vrchnosti. Páni neradi vidí, když se potulný kazatel objeví na jejich pozemcích. Je známo, že taková situace může přerůst i v nepokoje a selské bouře. Řád Zlaté růže Řád Zlaté růže byl založen teprve před necelými deseti lety při nástupu patriarchy Velebita do své funkce. Ačkoli byl založen v Pomoří, nejlépe se uchytil v Ostředku, kde se stal důležitým opěrným bodem moci biskupa Bernarda. Ten neváhal podpořit štědře budování jednotlivých komend řádu, kterých je dnes na dvacet, především v pohraničních oblastech, kde je potřeba podporovat víru obyvatel a vypořádat se jak s hrozbou různých běsů číhajících na člověka v divokých krajích, tak i zabránit šíření kacířských myšlenek a různých odpadlických kultů. Rytíři řádu tak plní roli ozbrojené pěsti Svaté pětice a řád samotný kromě obrany církve pěstuje také její vzdělanost v okrajových částech zemí. Každá komenda sestává z mistra řádu, kterým je rytíř povolaný do funkce a dále z kněze pečujícího o duchovní život společenství. Komenda mívá zpravidla asi tucet dalších členů, kteří pomáhají představeným v jejich úkolech.

Společnost magicky nadaných osob, které spojuje touha po vědění a moci. Dominují mu ženy. Snad právě proto stojí kruh v pozadí a neprojevuje se okázalými způsoby své práce. Působí nenápadně, pomocí subtilní magie a jen jemně vychyluje běh událostí ve svůj prospěch. Zároveň se snaží bojovat proti pověrám a tmářství, které zosobňuje církev. Zatím je ale spíše v defenzivě a drží se zpátky. Několik členů už bylo stíháno řádem Zlaté růže a odsouzeno za čarodějnictví k smrti. Shání magické substance, trofeje z netvorů, staré artefakty z doby skřetích válek nebo i starších. Kdo jsou přesně členové kruhu, to nevíš, ale máš podezření na paní Svatavu, která vás potkala na trhu s otroky ve Studenci. Proslýchá se, že dalšími členy jsou především manželky či dcery některých významných šlechticů.