Bezradské dožínky II

Období: srpen 1281
Postavy: Brus Weine, Krvavá Devítka, Le Pich, Lothar
Datum: prosinec 2014

Po té, co se Lothar rozhodl nabídnout pomoc bývalé šoltýsce, potřebovala družina získat více informací o tom, jak to v současnosti vypadá na tvrzi. Le Pich proto využil svých hereckých schopností, štípl ve městě nějaké šaty a vydal se špehovat dovnitř palisády. Podařilo se mu zjistit, kde se nachází vchod do podzemí a také to, který kněží má vězenkyně na starost. Všiml si však také jistého přespolního chasníka, který chodil kolem chrámu, jakoby byl bez duše. Sledoval jej až do ležení těch, kdo přišli z Nové Zhoře účastnit se obřadů. Vidlák sám nevěděl nic o tom, co se mu stalo, nicméně Le Pich jej přesvědčil, že je uhranutý a měl by se dostavit zítřejšho rána k mystikovi. To se měl vrátit Brus do Medvědí Hory a mohl jej tedy vyšetřit.

~~READMORE~~

Předtím však bylo třeba Bruse varovat, neboť zpráva o tom, že je nebezpečným čarodějem a stojí za zmizením relikvií, se skutečně mezi lidmi šířila jako oheň. Proto Le Pich poslal Smola, aby Bruse vyhledal a přivedl jej do města ještě před rozedněním. Brzy ráno se skutečně dostavil chasník z Nové Zhoře a dožadoval se odstranění kletby. Brus na něm však žádné známky očarování nenašel a ani další stopy nevedly k odhalení toho, pod čím vlivem se chasník tak podivně choval.

Sobotní den se měl nést ve znamení lukostřeleckého a zápasnického turnaje. Postavy se rozhodli, že je čas na této události něco vydělat. Krvavá Devítka a Brus se tedy pod falešnými jmény a v přestrojení přihlásili jako bojovníci. Le Pich pak vsadil za družinu na oba obnos 10 grošů na celkové vítězství. A konečně Lothar zapůsobil na patřičná místa, takže se mu dostalo cti losovat pavouka turnaje, čímž zařídil, že se Brus a Devítiprsťák ocitli na opačné straně pavouka. Oba bojovníci slovně podporování zbytkem družiny a posléze jim nakloněným davem se skutečně dostali až do závěrečného souboje, v němž dle dohody zvítězil Brus, neboť na něj byl vypsán vyšší kurz. Jeho jedinou škodou bylo, že titul získal pod jménem Hubert Slaměný.

Den se však začal chýlit ke konci. Družina měla vyrazit na tvrz a proniknout do chrámového sklepení. Od hostinského si půjčila žebřiňák a pár sudů s vínem - plán zněl jasně, vyvést ženy ze sklepa, naložit je do sudů a převézt na šoltýsčin statek. Proniknout na tvrz nebyl příliš velký problém. Lothar v převleku stráže zapůsobil přesvědčivě na hlídku. Proniknout do chrámu bylo nutné zezadu apsidou. Nejprve však musel Brus rozptýlit magickou ochranu. Následně Krvavá Devítka vylomil dveře za rachotu sudů, které se vysypaly Le Pichovou „nešikovností“ z vozu. Vše šlo jako na drátkách, Le Pich a Devítiprsťák už byly ve sklepení, v tom však na nádvoří vešel Mojmír, jeden z chrámových kněží. Nedbaje Lothara a Smol Pachola potýkajících se naoko se sudy, zamířil rovnou k chrámu. Nepozastavil se ani nad vylomenými dveřmi. Brus však byl ostražitý a ještě než stihl vstoupit do hlavní lodi, omráčil jej úderem do hlavy. V té chvíli jej však posedla neznámá síla a on začal plnit její pokyny. Zamířil k oltáři, vyňal ze schránky dřevěnou krabičku s relikvií - zubem sv. Dagoberta a vložil si ji za košili.

Ve chvíli, kdy se žebřiňák s osvobozenými zajatkyněmi kodrcal do bezpečí, uháněl Brus pod vlivem cizího hlasu do lesa za městem. Přiletěl před něj netopýr, který se proměnil v muže s tmavým pláštěm a poručil mu, aby vydal ukradenou relikvii. Čišela z něj taková autorita a odhodlání, že Brus bez váhání příkaz vyplnil a dodržel také další z nich. Aby nikomu z družiny nic neříkal.

Nedělní ráno zastihlo Medvědí Horu v panice. Zpráva o vykradení chrámu byla brzy slyšet úplně všude. Brusova mysl byla po probuzení opět čistá, a tak se svým druhům svěřil s tím, co se mu stalo. Jan Vilímek si mezitím pozval Lothara na tvrz. Napřed se domníval, že Lothar relikvii ukradl pro něj, aby měl možnost ji najít a tím prokázat, že je hoden kraji vládnout. Když se však dozvěděl, že družina nemá s celou záležitostí nic společného, bylo rozhodnuto, že volba šoltyse bude muset být svěřena do rukou štěstěny.

Další audience se však konala již před slavnostním, leč pochmurným zasedáním sněmu. Páni nakonec zvolili Jana Vilímka novým šoltysem. Ten vyzval Lothara, ať složí přísahu věrnosti a vstoupí k němu do služby. Lothar byl na pochybách, ale nakonec neodmítl. Stal se tak rytířem Lotharem Bezradským a společně s Janem Vilímkem přísahal, že do roka a do dne najde ztracenou relikvii a vrátí ji do chrámu.