Blog
Sada v sadě
I bylo pondělí. Sešli se čtyři v Brně. Výmara (PJ), Damba, Thomas a Ctibor a taky ještě Kaďa, abych na něj nezapomněl. Účel - hra.
Putovali cestou necestou čtyři. Hobit zvaný Czorka, barbar jménem John Connor a člověk, kterému dali v kolébce jméno Lapis. Mlčenlivý lovec, který jim šel v patách snad ani jméno neměl. Stezka je dovedla do dědiny pod horami, která se jmenovala Díra. Poetické místo nasvědčovalo, že se zde pro procházející dobrodruhy najde jistě nějaké prácička, kterou by mohli zatížit svůj měšec. Zvláště Lapisova kapsa již byla prázdná i pro optimistu.
Prázdninová sešna
Ještě než mí drazí spoluhráči zasedli pěkně do škamen, svolal jsem po dlouhé době herního absťáku své druhy k nám domů, abychom zasedli ke konferečnímu stolku našeho obývacího pokoje a dali se do hraní. Jednalo se o jedno z nejlepších hraní. Je vidět, že netřeba hráti příliš často, hlavně se na to těšit a dostatečně předem teoreticky připravit, teda aspoň ze strany dějmistra.
Podzimní prázdniny a h&s
Tak jsem si jednou vyjel s Brontosaurem na prázdniny podzimní s našima oddílama z Mikulčic, Moravské Nové Vsi, Lužic a dalšíma děckama z Hodonína a Čejkovic. A došlo i na nějaké to doupě.