Blog

Historie mého PJství II. - cesta poznání

A máme tady pokračování dalšího dílu. Tentokrát to nebude ani tak o tom, jaká dobrodružství jsem vedl a z jakých chyb jsem se chtěl poučit. Tento příspěvek spíš pojednává o pohnutkách, které vlastně stály za vznikem tohoto webu.

Historie mého PJství I. - telecí léta

Milí čtenáři, touto sérií příspěvků bych rád zavzpomínal na dobrodružství, která jsem vedl. Ačkoli paměť již není co bývala, zjistil jsem, že tu mám několik artefaktů z minulosti, které ji osvěží, a tak proč neuronit slzu při vzpomínkách na minulost.

Výlov

Vesnice Kotěhůlky byla docela přívětivé místo. Zkazka o Ohnivém muži si brzo začala žít svým vlastním životem, takže John, Lapis, Czorka i Connor se nakonec v očích vesničanů stali těmi, kdo ho zahnal na útěk a vysvobodil místní chlapce. Na pár dní se proto vyhřívali na výsluní slávy a pobyli v místním hostinci.

Lovec si pořídil štěně, kterému dal jméno Ťapka. Trávil s ním veškerý svůj čas někde bokem v lese. Lapis se seznámil s místní babkou kořenářkou, která mu ukázala pár nových zajímavých receptů. John se poflakoval po dědině a tloukl špačky. Czorka se ztratil kdoví kam.

Pátého dne se sešli dobrodruzi na návsi, aby projednali, co budou dělat dál. Všiml si jich starosta, který tudy zrovna šel.

Sada v sadě

I bylo pondělí. Sešli se čtyři v Brně. Výmara (PJ), Damba, Thomas a Ctibor a taky ještě Kaďa, abych na něj nezapomněl. Účel - hra.

John Connor zapálen běží v ústrety pacholkům plenícím sad Putovali cestou necestou čtyři. Hobit zvaný Czorka, barbar jménem John Connor a člověk, kterému dali v kolébce jméno Lapis. Mlčenlivý lovec, který jim šel v patách snad ani jméno neměl. Stezka je dovedla do dědiny pod horami, která se jmenovala Díra. Poetické místo nasvědčovalo, že se zde pro procházející dobrodruhy najde jistě nějaké prácička, kterou by mohli zatížit svůj měšec. Zvláště Lapisova kapsa již byla prázdná i pro optimistu.

Prázdninová sešna

Ještě než mí drazí spoluhráči zasedli pěkně do škamen, svolal jsem po dlouhé době herního absťáku své druhy k nám domů, abychom zasedli ke konferečnímu stolku našeho obývacího pokoje a dali se do hraní. Jednalo se o jedno z nejlepších hraní. Je vidět, že netřeba hráti příliš často, hlavně se na to těšit a dostatečně předem teoreticky připravit, teda aspoň ze strany dějmistra.

blog.txt · Poslední úprava: 27.07.2013 autor: korhul
CC Attribution-Share Alike 4.0 International
www.chimeric.de Valid CSS Driven by DokuWiki do yourself a favour and use a real browser - get firefox!! Recent changes RSS feed Valid XHTML 1.0